Západ selhal, už nikoho neláká. Světově uznávaný ruský ekonom načtrtl obrysy nového světového pořádku

18.04.2015 16:26

Ekonom a politolog Sergej Karaganov, uznávaný absolvent amerických univerzit a poradce prezidentů Jelcina i Putina a člen trilaterální komise, který je řazen k nejvlivnějším intelektuálům bývalého východního bloku, vyjádřil názor, že Rusko je na cestě k velmi světlé budoucnosti. Projeví se na něm prý základní ekonomická zásada, že krize odstraňuje to špatné a posiluje to dobré. Po provedení strukturálních reforem je Rusko na cestě k trvalé a udržitelné prosperitě.

Západ selhal, už nikoho neláká. Světově uznávaný ruský ekonom načtrtl obrysy nového světového pořádku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Václavském náměstí v Praze se sešli odpůrci sankcí proti Rusku a zastánci Vladimira Putina

Světový řád se prý mění z unipolárního na multilaterální, a tím se zásadně proměňuje prostředí světové politiky. Zatímco na začátku tisíciletí se pozice USA zdála neohrozitelná, najednou americká dominance zmizela. Spojené státy, omámené předchozími úspěchy, se vrhly do operací v Iráku a Afghánistánu a selhaly v obou. Ve finanční krizi po roce 2008 pak ztratil přitažlivost i americký ekonomický model.

Sergej Karaganov v rozhovoru pro Banks and Business World Magazine zmínil alternativní model semidemokratického kapitalismu, který je symbolizovaný zeměmi BRICS a nabízí lákavou alternativu pro řadu zemí třetího světa. Ke zhroucení západního světa mezi roky 2000–2012 podle něj přispěla jedna zásadní strategická chyba: Přehlédl, že pro ostatní země je zajímavé jít „vlastní cestou“, a ne slepě kopírovat západní model.

Západ tomu chce čelit tím, že demonstruje svou sílu. Právě to je podle Karaganova hlavní důvod, proč Západ tak vehementně bojuje s Ruskem na Ukrajině. „Má to posloužit rovněž k odstrašení dalších – Číny, Indie, Brazílie. To si každý uvědomuje,“ říká ekonom.

Rozhovor v angličtině shrnut ZDE

Rusku se pole něj nepodařilo vybudovat vztahy se Západem, protože ten mu začal vnucovat svůj model, aniž si uvědomil socioekonomické, morální a psychologické odlišnosti. Proto neměl zájem vytvořit společný rozvojový cíl, ale stále více tlačil v boji o jednotlivé pozůstatky sovětské říše. Projevilo se to v Jižní Osetii stejně jako teď na Ukrajině.

BRICS místo toho chystá projekt pro vybudování nového multipolárního světa. Formuje se zde centrum ekonomického růstu a začíná se rodit i společná strategie pro bezpečnostní politiku. Rusko přestává být ekonomickým konzumentem Západu, který si za ropu kupuje výrobky, a začíná investovat do vlastního vývoje. „Pokud bude vhodně investovat do perspektivních oblastí zpracovatelského průmyslu, může ve spojení s Čínou a asijským regionem obecně získat impulz k dlouhodobě udržitelnému ekonomickému rozvoji země,“ říká ekonom.

Navíc Rusko podle něj za posledního čtvrt století získalo řadu bolestivých zkušeností, které ale nyní může zužitkovat.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…