Jak dopadne ekonomická krize v Rusku?Anketa
James Nixey z magazínu Newsweek tvrdí, že vzhledem k sankcím, pádu rublu a nízkým cenám ropy ruský prezident Vladimir Putin svoji zemi žene zpět do devadesátých let minulého století, kdy Rusko trpělo ekonomickou nestabilitou a chudobou. „Je těžké najít řešení, ale Putin by měl vedle ekonomických nastartovat i reformy politické,“ míní Nixey, ale zároveň upozorňuje, že právě to by mohlo podkopat moc Kremlu.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Nabízí se také možnost vzít zpět do vlády bývalého ministra financí Alexeje Kudrina, který byl prozápadně naladěn. Těžko však říci, jestli by mohl s Putinem spolupracovat. Kudrin totiž velmi kritizoval neustále se zvyšující výdaje na obranu a snižující se výdaje do sociální oblasti,“ přemítá Nixey. Americký novinář konstatuje, že ruský prezident je v každém případě pod tlakem. Hypoteticky by vše mohlo vyústit v jeho odstoupení. Ale co pak?“ ptá se Nixey.
Podle Nixeyho jsou ve hře dvě možné varianty, buď po Putinovi nastoupí někdo horší, či někdo lepší. „Nikdo však nemůže nabídnout jasnou odpověď. Západní sankce se mohou ukázat jako katastrofální cesta. Zrovna tak ale mohou nakonec přispět ke změně k lepšímu. A stejné je to s Putinem. Po jeho odchodu by se vše mohlo zlepšit, či zhoršit. V každém případě by mělo Rusko a Putin vědět, že porušení pravidel s sebou nese následky. Jestliže bude Putin i nadále porušovat pravidla, sankce zrušeny nebudou. V opačném případě však může Rusko očekávat pomoc,“ uzavírá Nixey.
Vedle agresivní zahraniční politiky je však prezident Putin kritizován i za nevybíravý postoj vůči domácí opozici. Jednoho z vůdců opozice Michaila Chodorkovského propustil z vězení před rokem, další z jeho odpůrců Alexej Navalnyj je od února letošního roku v domácím vězení a čelí obvinění ze zpronevěry, za kterou může jít do vězení až na deset let. Deník The Economist se věnuje jeho případu a srovnává jej s nejznámějším sovětským disidentem Alexanderem Solženicynem. Jeho nedávné prohlášení u soudního líčení odsuzující lhaní prý však mělo blízko i ke klasickému textu Václava Havla „Moc bezmocných“.
Celý text v angličině máte k dispozici ZDE
Podle Economistu je aktivista a bojovník proti korupci Navalnyj jedním z hlavních opozičních „vyzyvatelů“ Vladimira Putina. „Společně se svým bratrem Olegem měl dle obvinění zpronevěřit finance francouzské firmy Yves Rocher. Přestože společnost odmítla, že by utrpěla nějaké ztráty, státní zástupce Navalného viny nezprostil,“ uvádí Economist a poukazuje na Navalného závěrečnou řeč u soudu, jež v mnohém připomíná Solženicynovy myšlenky obsažené v eseji Nežít ve lži, který byl publikován přesně před čtyřiceti lety.
„Kolikrát za život může pronést závěrečnou řeč člověk, který nijak neporušil zákon? V posledních osmnácti měsících jsem tak učinil šestkrát či sedmkrát. Když se mnou mluvíte, díváte se do svého stolu a říkáte Alexeji Anatolijeviči, rozumíte všemu? Ano, rozumím všemu až na jednu věc. Když se mnou mluvíte, proč se mi nedíváte do očí?“ cituje Economist závěrečnou řeč Navalného u dalšího soudního přelíčení, které proběhlo před několika dny.
Ruským prezidentem Putinem se ve svém textu zabývá i Matt O’Brien v deníku The Washington Post. Ten upozorňuje na to, že se Putin snaží ruskou ekonomiku zachránit pomocí podivných triků. Přitom by podle něj stačilo, kdyby se vzdal svých imperiálních choutek na Ukrajině. „Putin chce dolary, které hodlá utratit, a provést invazi na Ukrajinu,“ píše O’Brien v perexu svého komentáře. Putinovo počínání prý připomíná finanční eskamotérství. „Ruský prezident nutí velké firmy, aby utrácely své dolary. Putin se tak snaží získat čas do té doby, než se zase zvýší cena ropy,“ míní americký novinář.
Celý text v angličtině najdete ZDE
O’Brien poukazuje na to, že Rusko uvízlo v ekonomické „Hlavě 22“ a nachází se tedy v neřešitelné situaci. „Nemůže si dovolit utrácet příliš mnoho dolarů na to, aby zachránilo rubl, protože tyto peníze potřebuje na záchranu potápějících se státních podniků. V rezervním fondu už Rusku zbylo z původních 400 miliard jen 200 miliard dolarů. Polovinu peněz tedy už použilo na záchranu své měny a finančního systému, ale stále to není dost. Trhy ucítí krev a zničí rubl úplně, což způsobí zhroucení společností,“ upozorňuje americký novinář.
Putin a jeho spolupracovníci se prý snaží zakrýt, kolik dolarů v současné době Rusko utratilo, aby tím pomohlo růstu rublu. „Zatím se zdá, že jim to vychází. Opravdu není snadné získat přehled o tom, kolika dolarů se Rusko zbavilo, když země utrácí své rezervy, nutí firmy k tomu samému a poté těmto firmám půjčuje potřebné dolary,“ popisuje O’Brien a konstatuje, že současná cena 60 dolarů za barel přivodí Rusku vyšší nezaměstnanost i inflaci. „Že je situace vážná, se ukazuje na Putinově prohlášení, že stát možná bude kontrolovat cenu vodky,“ píše O’Brien.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
