„V době, kdy nedaleko našich hranic stále probíhá brutální ruská vojenská agrese, je v bezpečnostním zájmů České republiky prohloubit obrannou spolupráci právě se Spojenými státy americkými,“ řekla na úvod ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s tím, že USA jsou garantem obrany naší země i celé Severoatlantické aliance a proto Česká republika uvítala návrh Spojených států sjednat dohodu o spolupráci v oblasti obrany.
Dohoda podle ní nedává ozbrojeným silám USA právo pobývat na území České republiky a jejich pobyt musí vždy schválit vláda nebo Parlament České republiky podle článku 43 Ústavy České republiky.
Dále uvedla, že český vyjednávací tým byl složen z odborníků na jednotlivé tematické oblasti z Ministerstva obrany, zahraničních věcí, spravedlnosti, financí, vnitra i dopravy.
Mgr. Jana Černochová
„Dohoda není důležitá pouze pro ČR, tato dohoda byla signována, schválena již 23 zeměmi. ČR měla by být tou zemí 24. Já pevně věřím, že se tak v nejbližších dnech stane,“ uzavřela svoje vystoupení Černochová.
Následně diskuzi k tomuto bodu otevřela svým poměrně dlouhým vystoupením senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
„Na úvod svého dnešního vystoupení bych ráda konstatovala, že žijeme v době, kdy se dávají někdy nepříliš dobrým věcem dobrá jména, aby jejich prosazování vypadalo lépe a ušlechtileji. Začalo to kdysi bombardováním, kterému se dal přívlastek humanitární,“ zavzpomínala senátorka na bomby svržené NATO na srbské hlavní město Bělehrad koncem 90. let minulého století a zmínila i vakcínu, která měla být tečkou.
„Nyní tu máme pojem solidarita, kterému se dal přívlastek povinná, která má v podstatě krýt povinné kvóty na nelegální migranty,“ konstatovala dále Hamplová s tím, že i dohoda s USA, pokud se na ni podívá právník, je ve skutečnosti dohodou o pobytu ozbrojených vojsk USA na našem území.
„Nic na tom nemění to, že je to tzv. odloženo, že to celé by ještě musel schválit opět parlament. Pokud parlament schválí tuto dohodu, dovolím si spekulovat, že mohu předpokládat, že stejný parlament schválí i pobyt vojsk USA na našem území. Je otázka jenom, kdy,“ je si senátorka jista.
„Chápu paní ministryni, odvedla nepochybně velký kus práce ve svém oboru, ale my, co tady pamatujeme ještě vojska sovětská, máme k tomu opravdu obrovské výhrady. Prošla jsem se teď ve svém regionu minulý týden, prošla jsem se mezi lidmi, vím, jaký je názor na tuto otázku,“ zmínila Hamplová názory voličů, se kterými se v rámci svého obvodu setkala.
„Vy dnes nebudete hlasovat za svůj názor, možná ano, ale budete především hlasovat o podmínkách, za kterých jste ochotni sem pustit dál cizí vojáky. Budete hlasovat o sobě, o tom, jakou důvěru budete mít dál mezi svými občany,“ pokračovala s odkazem na voliče, kteří senátory do jejich lavic dostali a zmínila i pobyt sovětských vojsk, která jsme z našeho území složitě dostávali po pádu železné opony.
„Já, když jsem se dívala na to, co se tehdy dělo kolem sovětských vojsk – nebudu tady tím zdržovat – kolik vojáků opustilo naši zemi, tuším to bylo 75 tisíc přibližně. A 39 tisíc jejich rodinných příslušníků. Podle této dohody sem máme vpouštět i teď dodavatele americké armády,“ uvedla s odkazem na to, že Spojené státy mají po světě přibližně 800 základen ve více než 70 zemích a každý rok vynakládají 700 miliard dolarů na zbrojení.
„Ve mně to příliš klidu nevzbuzuje. Mají-li tady být tato vojska. V dohodě jsou jako dohodnutá zařízení prostory: Vojenské letiště Čáslav, Náměšť Pardubice, Lingvistické centrum Mošnov, vojenský výcvikový prostor Hradiště, Libava a Boletice, Březina, vojenská posádka Vyškov, Rančířov, Stará Boleslav,“ uvedla i prostory, do kterých se s americkými vojáky podle dohody počítá a zároveň zmínila i to, že od ministryně Černochové nedostala žádnou odpověď na dotaz, zda bylo poskytnutí těchto prostor projednáno s dotčenými obcemi.
„Mohu se v něčem mýlit, ale z té dohody mi vyplývá, že se může stát, že do některých zařízení, která jsme my vybudovali, nebude mít Česká republika přístup, že budou výlučně v užívání amerických vojáků. V určitých ojedinělých případech, je to tam popsáno, důvody nějaké hodné zřetele apod., mohou američtí vojáci zasahovat i vůči českým občanům i na území mimo tato zařízení,“ pokračovala dál senátorka výčtem toho, co se podle ní dá z dohody vyčíst. Za všechny lze uvést následující:
- Přesuny vojsk přes naše území se mohou dít i bez našeho souhlasu
- Americká strana tu může mít americkou měnu v jakémkoliv množství, může ji dovážet, vyvážet, používat ji
- Je tady řada daňových výjimek
- Byť se úvodem té dohody konstatuje, že je to s plným respektem k Ústavě a našemu právu, tak jsou tam pojmy typu, že dodavatelé americké armády budou osvobozeni od českých právních předpisů
- V zařízeních a prostorách se budou moci provádět stavební práce
- Česká strana se zavazuje, že vyřídí pro to všechny formality, že všechna povolení budou vydávání zdarma
„Chápu, že USA nebudou platit nájem – jednou jsme spojenci, to bych byla schopna pochopit, ptala jsem se na náklady. Nevím,“ odkazuje Zwyrtek Hamplová na další dotaz, který jí nebyl zodpovězený.
Na jednu stranu se česká strana na žádost americké strany vzdala priority trestní jurisdikce – může požádat, aby byly vojáci vydáni české trestní jurisdikci, ale té priority jsme se vzdali. Na druhou stranu ale řada věcí není upravena vůbec.
„V té dohodě je ,to se dohodne potom', když to řeknu ale tedy laicky. Není ani v tomto rámci limitován počet vojáků na našem území. A nebylo vůbec v podstatě specifikováno, na základě čeho se došlo k tomu, že Česká republika potřebuje tuto takzvaně pomoc v oblasti obrany, když jsme členy NATO,“ nechápe Hamplová smysl uzavírané dohody a pokračuje s odkazem na svoje právnické zkušenosti.
„Co tedy mě nejvíce, jako právníka, zarazilo, že žádná ze stran tuto dohodu nepředloží nikdy žádnému soudu nebo třetí straně. Jinými slovy nevím, jak by se řešilo, kdyby z této dohody vznikl nějaký problém nebo výkladová nejasnost nebo něco podobného. To jsem byla z toho překvapená nejvíce,“ neskrývala rozpaky senátorka a pokračovala dále.
„Říkám probůh, kdyby se někdy v budoucnu tady vojáci objevili, kdyby v budoucnu vznikl nějaký problém s touto dohodou, tak není kam se obrátit, aby to někdo ,rozsoudil' nebo rozhodl. Já se přiznám, že z těchto všech důvodů bych se bála pro tuto dohodu hlasovat,“ dodala ještě s tím, že hlasovat pro tuto dohodu jí brání i slib, který složila na úvodu výkonu mandátu.
Následně našla pro nadcházející hlasování a svoji pozici při něm i paralelu v roce 1968.
„Jsem v poklidu pouze v té části, že když tady zvali v 68 soudruzi sovětská vojska, proti jejich přítomnosti jsem byla nemlich tak, když to řeknu po česky, tak tři poslanci hlasovali proti vstupu vojsk, 11 se hlasování zdrželo. Můj hlas bude dnes evidován v kategorii proti. Řekla jsem k tomu svoje důvody,“ deklarovala jasně svoje stanovisko senátorka, která si navíc myslí, že zmíněná dohoda je nejednoznačná, jednostranná a že v řadě věcí ČR vyšla vstříc americké straně.
„A dovolím si subjektivní názor – domnívám se, že více ta naše zařízení potřebuje americká armáda, než my americkou armádu v těchto našich zařízeních,“ uvedla Hamplová závěrem a svoje vystoupení zakončila citátem:
„Mravnost je dělat to, co je správné, bez ohledu na to, co se přikazuje, a poslušnost je dělat to, co se přikazuje, bez ohledu na to, co je správné.“
Mgr. Václav Láska
Na její vystoupení zareagoval už jen senátor Václav Láska, který jak řekl, také vystoupil kvůli svým voličům, neb není možné, aby při takto výrazném tisku zazněl jenom hlas paní kolegyně.
„Bývá takovým českým standardem, že se velmi často u důležitých tisků vede diskuse, zejména na sociálních sítích, o tématech, o kterých ta smlouva není, než aby se diskutovalo o tom, o čem skutečně je. Je třeba tady postavit úplně najisto a jednoznačně říct, že tato dohoda, až smlouva není o schválení jakéhokoliv pobytu amerických vojáků na našem území,“ je si senátor jistý.
Svoje tvrzení ještě podpořil prohlášením, že rozhodnout o případném pobytu spojeneckých vojsk, ať už amerických, nebo jiných členských států NATO, může parlament i bez této dohody.
„Ad absurdum, i kdybychom dohodu neratifikovali, tak klidně, bude-li situace, bude-li potřeba, můžeme jako parlament rozhodnout o tom, že tu spojenecká vojska budou pobývat. A to na základě smlouvy, která je uznaná v rámci NATO. Problém však nastane s tím, že tato smlouva je velmi obecná, nestanoví podrobnější pravidla pobytu vojsk,“ kontroval Láska s tím, že pokud bychom k tomu došli, tak vlastně nebudeme mít stanovena pravidla, za jakých tady budou spojenečtí vojáci pobývat.
„Proto byla vyjednána tato dohoda, která určité penzum, určitou část pravidel určuje. Zdaleka ne všechny,“ řekl ještě a dodal, že on sám bude pro tuto dohodu hlasovat, ale zároveň to není rozhodnutí o tom, že by automaticky hlasoval o schválení pobytu cizích vojsk na našem území.
„Z předchozího příspěvku to tak bylo prezentováno, ale tak to není.“
Do diskuze se zapojila i senátorka Miroslava Němcová (ODS).
Ta v souvislosti se schválením dohody s USA uvedla, že jsme se v podstatě již rozhodli.
„Přece jsme vstoupili v roce 1999, před 24 lety, do NATO. V tomto bodě jsme se rozhodli. Ale teď si myslím, že ta dohoda přichází v pravý čas. Vidíme, co se děje na Ukrajině. Vidíme naprosto šílenou politiku Ruska, které se doslova nezastaví před ničím. Nebudu tady opakovat to, co vidíme v denních zprávách hrůzy, na ztrátách životů, mučení dětí, hromadné hroby. Všechno tohle, co čteme, co nás v podstatě připravuje o spánek,“ uvedla a zareagovala i na slova Jany Zwyrtek Hamplové o roce 1968.
„Paní Zwyrtek Hamplovou jistě nebude nikdo pronásledovat, jistě nepřijde o práci, její děti jistě budou moci dále studovat, bude moci jezdit do zahraničí, bude moci požívat všech výdobytků, které jí demokratická společnost může nabídnout. Ona tady bude svobodně hlasovat. Tak jako budeme svobodně hlasovat my všichni ostatní. Ale to porovnávání je za všemi myslitelnými čarami. Totalita s demokracií v žádném případě porovnávat nejde.“
K pultíku se následně vrátila i Jana Zwyrtek Hamplová.
„Já už jen velmi krátce, aby zase moje věty nežily samostatným životem. Padalo tady mnohokrát od paní kolegyně Němcové a dalších... NATO. Nikdo ode mě na tomto místě neslyšel, že bych zpochybnila naše členství v NATO. Kdyby v těchto zařízeních měla být vojska NATO, tak tady dnes nestojím.“
Dohoda prošla, vedle Hamplové byla proti jen Daniela Kovářová. Z 72 přítomných senátorů jich pro hlasovalo 66, zdrželi se 4.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
novasova
