Adam Černý: Rusko zkouší plynovou cestu do Číny

23.05.2014 19:20

O velkém rusko-čínském obchodu se zemním plynem se jednalo dobrých deset let, ale Moskva a Peking si plácly až nyní. Důvody sblížení dvou východních mocností je třeba hledat na Západě a nutno připomenout, že souvisí s prvním a neplánovaným úkolem, který dostali Češi při svém předsednictví v Evropské unii, když v zimě na pomezí let 2008 a 2009 zamrzly dodávky ruského zemního plynu přes Ukrajinu na západ.

Adam Černý: Rusko zkouší plynovou cestu do Číny
Foto: Miller Nagan
Popisek: Čína, ilustrační foto

Reakce byla promptní a řešila jen aktuální problém. Pomohla však lecčemu do budoucna, protože se například podařilo zajistit, že rourami, kterými do té doby proudila energetická strategická surovina jen jedním směrem, bylo možno zprvu provizorně, ale nyní již zcela systematicky posílat plyn obráceně, třeba z Česka na Slovensko. 

Debaty o závislosti řady zemí Evropské unie na dodávkách z Ruska prudce oživila ukrajinská politická krize odstartovaná rozhodnutím dnes již bývalého prezidenta Viktora Janukovyče nedat svůj podpis na smlouvu o přidružení jeho země k Evropské unii. 

Následující demonstrace na kyjevském Majdanu se přelily v mnohem silnější odpor vůči zkorumpované vládě jako takové. Moskva, která s útěkem Janukovyče přišla o svého místního vlivného spojence, zvolila konfrontaci vůči nové prozatímní vládě v Kyjevě i vůči Západu jako celku. 

Druhou stranou této konfrontace byly námluvy směrem na východ. Když se ruský prezident Vladimir Putin vypravil tento týden do Pekingu, neměl touženou dohodu o dlouhodobém prodeji zemního plynu ani zdaleka v kapse, protože přese všechny vzájemné úklony a ujišťování hlavní rozpor zůstával v otázce ceny. Ani po vyhlášení kontraktu nebyla zveřejněna, což znamená, že přinejmenším jedna strana nechce přiznat, kam až musela ustoupit. 

Vzhledem k ukrajinské krizi je vysoce pravděpodobné, že ten, kdo dohodu potřeboval více, byla Moskva, protože Čína v obchodních jednáních vždy dokázala čekat a v daném případě mohla argumentovat, že ceny, za které plyn Rusko prodává do Ukrajiny, a na Západ jsou vyšší, než je světový průměr tlačený dolů rostoucím exportem ze Spojených států. 

Nová plynová cesta, kterou zkouší Vladimir Putin otevřít na východ, pro něj představuje důležitou ekonomickou a možná i politickou alternativu. Bylo by však předčasné už nyní tvrdit, že jsme svědky zrodu nového mocenského bloku nejlidnatější a největší země světa. Protože v Moskvě si stále ještě nechtějí připustit, že jejich nynější i budoucí rival nestojí jako za studené války na Západě, ale ve stále rostoucí a ambicióznější Číně.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…