Pozitivní výsledek vnitrostranického referenda německých sociálních demokratů ve prospěch vládní koalice a úspěch protestních hnutí v italských parlamentních volbách měl prozatím jen minimální dopad na kurz eura. Trh dlouhodobě riziko italských voleb podceňuje a z druhé strany Atlantiku se do hry zapojuje americké zavedení cel a tarifů na dovoz oceli a hliníku, které trh nepřijal pozitivně. Tím se výsledný efekt vynuloval a EUR/USD se v současnosti obchoduje na úrovni 1,23.  

Ve čtvrtek proběhne druhé měnové jednání bankovní rady ECB v tomto roce. Očekáváme, že nová makroekonomická prognóza centrální banky ukáže rychlejší inflaci v následujících čtvrtletích. S tím by mohla přijít i změna oficiální komunikace bankovní rady směrem k ukončení kvantitativního uvolňování. Nicméně únorová spotřebitelská inflace v eurozóně zpomalila k 1,2 % meziročně. Tím centrální bance zůstává prostor pro další prodlužování extrémně uvolněné měnové politiky. Naše prognóza však stále počítá s ukončením kvantitativního uvolňování do konce tohoto roku a s prvním zvyšováním úrokových sazeb v prvním čtvrtletí 2019.

Další vývoj měnové politiky ECB má i důležitý aspekt pro korunu. Ačkoli první zvyšování sazeb v eurozóně proběhne až v příštím roce, hrozí, že začátek utahování měnových podmínek v podobě konce kvantitativního uvolňování povede k uzavírání korunových pozic zahraničních spekulantů na tuzemském trhu, což by způsobilo oslabení koruny. Těch je v naší ekonomice i po jedenácti měsících od ukončení kurzového závazku v ekonomice stále dost. Pohledem trhu korunových dluhopisů ještě v lednu bylo přes 37 % objemu dluhopisů v držení nerezidentních subjektů. Pro srovnání – v dobách před kurzovým závazkem nerezidenti drželi okolo 10 % objemu dluhopisů.