Hana Lipovská: Vládní statistiky mají stejnou vypovídající hodnotu jako EKG pacienta s kardiostimulátorem

22.02.2021 19:05

Odpověď na facebookovém profilu na anketní otázku "Nízká inflace, nerostoucí nezaměstnanost, růst, průmyslová produkce atd. Odpovídají publikovaná statistická data skutečné situaci a kondici naší ekonomiky?"

Hana Lipovská: Vládní statistiky mají stejnou vypovídající hodnotu jako EKG pacienta s kardiostimulátorem
Foto: archiv H. Lipovská
Popisek: Hana Lipovská

České hospodářství by v roce 2020 patrně zažilo běžnou ekonomickou recesi i bez koronavirové krize. Drastické lockdownové zastavení ekonomiky na základě vládních zásahů však podle všeho mělo vést nikoli k recesi, nýbrž k hluboké depresi, mimořádně spojené s pádivou inflací namísto standardní krizové deflace.

Tomuto scénáři ostatně odpovídá i reálný vývoj české ekonomiky: výroba automobilů loni klesla o pětinu, počet turistů o 11 milionů, spotřeba energie o 3,3 %. Naopak ceny ve stavebnictví, zbytku služeb nebo průmyslu rostly. Navzdory realitě se však mohutná „depflace“ podle statistik v České republice nominálně nekonala. Jak lze mezeru mezi oficiálními a skutečnými výsledky ekonomiky vysvětlit?

Klíčem k pochopení je závěrečný deficit státního rozpočtu ve výši 367,4 miliard korun. Schodek státního rozpočtu totiž vznikl především v důsledku vyšších vládních výdajů, neboť daňové příjmy klesly pouze o 4,4 %. Velmi zhruba tam můžeme odhadovat, že bez bezprecedentního zadlužení by se česká ekonomika nepropadla o 5,6 %, nýbrž o více než 10 %.

Vládní programy zkreslují také míru nezaměstnanosti. Podle ministerstva práce a sociálních věcí „program Antivirus pomohl udržet pracovní místo téměř každému čtvrtému zaměstnanci v soukromé sféře“. Pokud je tento údaj pravdivý, pak je skutečná (skrytá) míra nezaměstnanosti přibližně 10 až 12 % namísto deklarovaných 3 %.

Konečně pak nelze brát příliš vážně ani oficiální data o růstu cenové hladiny. Vzhledem k metodě měření je míra inflace během pandemie podhodnocovaná o 0,5 až 1,5 procentního bodu.

Statistiky publikované vládními agenturami tak mají obdobnou vypovídací schopnost jako EKG pacienta s kardiostimulátorem. Kardiogram je pěkný jen do chvíle, než v kardiostimulátoru dojdou baterky. Pak přijde kolaps. Obdobně hospodářství v loňském roce nekolabovalo jednak díky „nabité baterce“ vládní pomoci, jednak díky uměle udržované důvěře domácností a firem v ničím nepodložené subvence založené pouze na mohutném zadlužení. Jakmile si jednotlivé ekonomické subjekty uvědomí, že vládní subvence nejsou podložené reálnou produkcí, že pomoc je vyplácena de facto jen v nekrytých směnkách, nastane kolaps důvěry, který bude následně doplněn kolapsem hospodářství. Churchillovsky řečeno – česká vláda volila mezi depresí a dluhem. Zvolila dluh – a bude mít depresi, inflaci a hlubokou sekyru.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

12:16 Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

Jsme svědky brutální války, kterou vede agresivní Putinovo Rusko proti Ukrajině. Tuto agresi odsoudi…