“Edward Snowden chce zachránit váš telefon,” psalo se nedávno. “Eda” Snowdena jistě netřeba představovat. Je celebritou mezi “whistleblowery”, čili lidmi, kteří odhalili část totalitních praktik současných vlád. Jeho nejnovější iniciativa se může hodit: hodlá s dalším známým “zlobivým dítětem”, hackerem Andrewem Huangem, přezvídaným “Bunnie” (Zajíček), vyvinout obal na baterii telefonu schopný uživatele tiše a nenápadně upozornit na to, že je sledován.
Podivný zachránce
Potud jde o úžasnou zprávu. Jenže jedna “drobnůstka” dává poznat, že Snowden je sám součástí problému, který údajně chce řešit.
Svou prací, kterou představil nedávno na internetovém fóru amerického Massachusettského technologického institutu MIT Media Lab - Forbidden Research, totiž Snowden a Huang míří přímo na jedinou skupinu: žurnalisty ohrožené v případě, že pracují ve válečné zóně nebo podobně nebezpečném prostředí. Zajímavé? Nepochybně. Jenže trochu jinak, než si autoři myslí.
“Novináři v první linii riskují životy, aby mohli podávat zprávy z bojiště. Tím, že odhalují válečná zvěrstva a další hrůzy, mohou jejich zprávy zvrátit průběh válek, nebo výsledky voleb. Tím pádem je jasné, že novináři, pracující v podobných podmínkách jsou pro protistranu cíli první velikosti. Nepřítel nebude litovat žádných výdajů, aby je umlčel. V minulých deseti letech bylo mnoho novinářů zajato, mučeno a zabito. Zvláště pokud pracovali ve válečných zónách jako je Irák a Sýrie, nebo politicky nestabilních regionech jako jsou Filipíny, Mexiko a Somálsko. Bohužel totiž mohou novináře zradit jejich vlastní nástroje.”
Tak praví na svém začátku předběžná studie týmu Snowden-Huang, nazvaná “Proti právu: Jak bojovat proti zákonným prostředkům zneužití digitálního prostředí”. A jako ukázku zranitelnosti novinářů uvádí smrt reportérky Marie Colvinové v roce 2012.
Statečná smrt komiksové hrdinky
Marie Colvinová byla také svého druhu celebrita - elegantní blondýna s nezaměnitelnou páskou přes oko, která jí dávala vzhled komiksové hrdinky, a jejíž vášní byla žurnalistická práce na Blízkém i Středním Východě. Takové povolání má samozřejmě svá rizika.
Marii Colvinové se stala osudnou výprava do tehdy obleženého Homsu v Sýrii - proti vůli místní vlády. Jakožto novinářka, pracující výlučně na straně “protiasadovské”, byla syrskou vládou údajně zabita během raketového útoku. Koordináty cíle získala prý syrská strana právě z polohových dat, která vysílal její telefon. Alespoň to tvrdí Colvinové rodina, která syrskou vládu žaluje.
Snowdenova práce je dílčím způsobem určitě velmi užitečná. Minimálně proto, že upozorňuje uživatele na fakt (profíkům z oblasti IT, žurnalistiky, politiky i tajných služeb nepochybně dobře známý), že když telefon přepneme na takzvaný režim “letadlo”, nemusí vůbec znamenat, že je skutečně odpojen od všech sítí a že vás tudíž nemohou sledovat. To případ Marie Colvinové jistě dokazuje dobře.
Snowden: Naivita, nebo manipulace?
Současně je ovšem Snowdenova iniciativa buď neuvěřitelně naivní, nebo vědomě manipulativní. Naprosto totiž ignoruje fakt, že podobné sledování zdaleka není jen doménou bojišť ve třetím světě, ale naopak probíhá o to masívněji v našem každodenním životě - fakt, o kterém celý “případ Snowden” původně svědčil. Podobné sledování nemusí mít nutně okamžitě důsledky fatální, tedy život ohrožující. Ale rozhodně je schopno “zvrátit výsledky voleb”, případně průběh soukromých politických válek. Jak víme dostatečně i z nedávných dějin naší země.
Na to ovšem mnohem zajímavěji, možná méně nápadně, a rozhodně méně “politicky korektně” upozornil další, v našich krajích mnohem méně slavný “hráč na píšťalku” (čili whistleblower) William Binney.
William Binney - "ten před Snowdenem"
Binney se svými odhaleními přišel několik let před Snowdenem. Pracoval pro americkou tajnou službu NSA dlouhých třicet let a měl pověst jednoho z nejlepších analytiků, které organizace měla. Po roce 2001 ale začal považovat praxi sběru dat naprosto bezúhonných občanů za neospravedlnitelnou a z vládních služeb odešel.
Je to mimochodem právě Binney, kdo svědčil i před Bundestagem v notoricky známém případu odposlouchávání Angely Merkelové a spol. Jenže Binneyho začali - přes jeho nesporný morální i odborný kredit - poslouchat až ve chvíli, kdy přišel Snowden. Na rozdíl od něj totiž neměl takový objem tvrdých dat, kterými by svá tvrzení podložil. Zpětně se ovšem všechna jeho tvrzení ukázala být pravdivými.
William Binney se v posledních dnech také vynořil zpět do veřejného dění. Okomentoval totiž obrovitou americkou “aféru demokratických e-mailů” - skandál Hillary Clintonové, která odesílala ze svého soukromého nezabezpečeného mailu americká státní tajemství.
Proč mlčí?
Aféru, která měla potenciál potopit celou její kandidaturu, se Clintonové tým pokusil “zadusit” naprosto nepodloženým obviněním, že serveru WikiLeaks, který e-maily publikoval, určitě předali dotyčné e-maily “ruští hackeři”. Je to jasné, jako že jedna a jedna jsou dvě - Putin chce na americkém “trůnu” Trumpa! Tak volali poslušní “žurnalisté”. Tedy přesně ti, jejichž práce tak ráda “zvrátí výsledky voleb”. Úplně přitom ignorovali například fakt, že devatenáct tisíc z inkriminujících zpráv naprosto záhadně “chybí”. Údajně nikdo netuší, kde zprávy jsou.
Jenže právě William Binney proti nim vystoupil. Jak je jeho zvykem - velmi věcným a neokázalým způsobem. “Kdyby NSA či FBI chtěly, mohou ty zprávy mít hned teď,” nechal se slyšet v americkém nezávislém rozhlasovém pořadu Aron Klein’s Investigative Radio. “Už Snowdenova práce ukázala, že CIA a FBI mají přímý přístup k datům, která jsou vládní agenturou NSA archivována, včetně e-mailových komunikací.” Dodal, že je mnohem pravděpodobnější, že Hillary svou neopatrností rozzuřila někoho ze struktury samotné NSA.
“Už Observer si v březnu letošního roku všiml, že Hillary má problém s NSA, protože ohrozila bezpečnost utajovaných informací v režimu Gamma. To je nejpřísnější režim, který NSA má. Dost lidí zevnitř agentury si stěžovalo dokonce i médiím, že tohle Hillary udělala. Prostě posílala materiály z reportů v režimu Gamma z nezabezpečeného e-mailu. S tím má NSA opravdu problém. Velké množství operativců Hillary nemůže zapomenout, jak se chovala. Takže - nemyslím si, že jediný, kdo ty e-maily mohl pustit, byli Rusové, i když je možná mají.”
To je vlastně mnohem pozoruhodnější “zpráva o stavu světa”, než ta Snowdenova. Binney připomíná jednu věc, na kterou rádi zapomínáme: že Velký Bratr je realita ne(jen) ve válečných zónách Blízkého a Středního východu, ale u nás. Politici a média se stále tváří, že je svět stejný, jako býval. Jenže opak je pravdou.
Obrovitý rozsah sběru dat, který probíhá již minimálně jedno a půl desetiletí, učinil z nás všech, včetně “mocných” typu Hillary Clintonové, jen pěšáky Velkého Bratra na konci našeho internetového kabelu.
Edward Snowden to nepochybně dobře ví.
Skutečná otázka zní: proč o tom mlčí?
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
