Těžší je posoudit, jak se papeži Františkovi vedle vylepšení obrazu církve navenek podařilo také změnit ji uvnitř. Církev je hierarchická instituce, ve které nepřipadá v úvahu kritizovat šéfa. Nejde jenom o dogma neomylnosti, anebo o nástupnictví po svatém Petrovi, v jehož smyslu je papež vyslancem Boha na zemi. Poslušnost papeži je především spontánním projevem důvěry věřících, projevem jejich autenticky nekritické veskrze pozitivní emoce.
Co si o Františkovi hlásajícím chudou církev pro chudé myslí církevní představitelé, uvyklí pompézní obřadnosti a životu na vysoké noze, lze soudit pouze z toho, jak v praxi následují či nenásledují jeho příkladu. Že papežovi neprotiřečí, neznamená, že jeho názory sdílejí. Když František odmítl ve Vatikánu obývat luxusní papežské apartmá, neslyšeli jsme o tom, že by církevní hodnostáři po celém světě začali houfně opouštět své honosné paláce a rezidence. Podobně se nezdá, že by se vesměs konzervativní teologové nechali inspirovat Františkovou kritikou asociálnosti kapitalismu.
Papež František je pro církev požehnáním i problémem. Jeho popularita se hodí, jenomže jeho nápad žít podle evangelia a následovat Krista je pro bohatou mocnou a vlivnou instituci nepříjemná komplikace. František zjevně pod církví rozumí živé společenství věřících, nikoli nadnárodní firmu, které se stal generálním manažerem. Kdo ví, jak toto může dopadnout. Církev, která by se rozhodla důsledně následovat Krista podle evangelia, by musela sama sebe jako firmu vyhnat z chrámu. Něco takového v silách papeže Františka samozřejmě není. Toto bude spíše úkol pro jeho všemohoucího a všudypřítomného šéfa.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
