Jediný problém je, že mu to nikdo nevěří. Předpokládá se totiž, že u nás může být autorem zákona jedině právník. „Člověk, který dal tu myšlenku do nějakého paragrafovaného znění. Do právnické mluvy, které my pak už nerozumíme.“
Zapomínáme na toho, kdo s tou myšlenkou přišel. A to je ten, kdo amnestii „vyhlásil, kdo je pod ní podepsaný: bývalý prezident Václav Klaus.“
Právníci si myjí ruce
Podle Hoffmana za pozornost stojí spíš fakt, jak se teď právníci hádají o to, jaký je jejich podíl viny. Nikdo se nesnaží získat za ni nějaké zásluhy.
Pro právníka Pavla Hasenkopfa je urážka, že se mu připisuje právě ta část amnestie, ve které byly smeteny ze stolu vážné hospodářské kauzy. „A člověka, kterému se to připisuje v právnických kruzích, právě proto, že je podezřelý z účasti na amnestii, ho nakonec Miloš Zeman nenavrhl na ústavního soudce.“
Jediné, co je nakonec absolutně jasné, je fakt, že se nesplnilo přání ministerstva spravedlnosti. Vězňů neubylo, zatížení věznic se nesnížilo a k žádnému ušetření nakonec nedojde.
Všechno postaru
„Pětina recedivistů je zpátky ve vězení. A podle posledních zpráv je kapacita naplněna opět z 89 %,“ vypočítává Hoffman.
Už od 70. let 20. století máme zkrátka pořád stejný počet vězňů. „Přesně tolik, kolik si můžeme dovolit. Mezi 22 a 23 000,“ dodává komentátor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
