Být premiérem neváhal bych a sedl a napsal komisi dopis. Začal bych asi takto:
„Milá evropská komise! Předem mého dopisu přijmi mé nejsrdečnější pozdravení. Jak se pořád máš a co stále děláš? Já se zaplaťpánbůh mám dobře. Strakova akademie stojí. Nemáme proto potřebu ji nechat opravit. Sama víš, jaký je to opruz, když musíš nechat opravovat veřejnou budovu. To je samá veřejná soutěž, samé dohadování v komisi, odhánění lobbyistů, odolávání úplatkům a vysvětlování novinářům, že nekrademe. Dáme za sebe ruku do ohně! To tvrdím já! Že občas mizejí peníze? Víme ale kam. Kdosi z nás je jednoduše odklonil. Na bohulibé účely zásadně! Takže jaké kradení! Co mám říkat: Jedním slovem opruz.
Moje milá komise! Maličko mě zneklidňuje Tvoje rozhodnutí, že nám nedáš ani floka, ani vindru a ani halíř, protože nemáme zákon o úřednících. To jsou sprosté výmysly!
Jednak zákon o úřednících máme, a to víc už než deset let, a nad dalším, ten si děláme do foroty, si láme hlavu ministr vnitra.
Jednak jsou to pomluvy, tvrdí-li o nás někdo, že zákon nemáme, abychom si mohli přikrádat. Navíc že navádíme úředníky pod pohrůžkou, nebudou-li pro nás přikrádat, že jim dáme padáka.
Jednak neznáš české úředníky. Pustit je z dohledu, zvlčili by. Máme s nimi zkušenosti z Rakouska, z protektorátu i za komunistů. Lámali se v pase nejprve před panovnickým domem, pak před Emanuelem Moravcem a nakonec před stranickými tajemníky. Pro prostý lid měli jen hrubé slovo a posměšné poznámky. A zájem prostého lidu, jak víš, je naší prioritou!
Český úředník! Víš, že je dodnes schopen si k obleku nazout sandály a do nich nastrkat ponožky?!
Netvrdím, že nemáš pravdu s tím zákonem. Svobodu a nezávislost, a my jsme pro svobodu i pro nezávislost, jsme demokraté přece, musíme úředníkům ordinovat po kapkách. Ať si zvykají zvolna, jinak zvlčí a začnou ji zneužívat. A ponožkami v sandálech to rozhodně neskončí.
Že občas na účtech cosi chybí? I ty, svatá prostoto! Jsou to transakční náklady. Účelně vynaložené na to, abychom se všichni stali dobrými Evropany. Avšak nemáš-li osobní zkušenost s kradením, kradení se sotva kdy v budoucnu vyvaruješ! Měj přece, milá komise, rozum a nejanči!
Poručení, pozdravení a políbení drahé polovičce. Zůstávám a v úctě se znamenám.
Předseda české vlády…“
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
