Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Z dopisu přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy

30.11.2018 7:37

Česká národní banka připravila u příležitosti významného 100. výročí vzniku československé koruny seriál o jejím vzniku s názvem Cesta ke koruně. Dozvíte se v něm, jaké významné osobnosti stály u zrodu koruny.

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Z dopisu přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.

Na základě zpráv z pražské filiálky Rakousko-uherské banky usoudilo její vedení, že bude výhodné ukázat vůči Československu dobrou vůli v oblasti měnové. Proto se pražská filiálka jménem všech českých filiálek banky v Čechách (Mladá Boleslav, Kolín, Pardubice, Hradec Králové, Dvůr Králové, Budějovice a Plzeň) přihlásila k práci pro nový stát, resp. Národní výbor československý. Jako tradičně pražská filiálka mluvila jen za filiálky z Čech a zároveň jen ty v jazykově českém prostředí. Kvůli vytvoření čtyř německých provincií v českých zemích (Deutschböhmen, Deutschsüdmähren, Sudetenland, Böhmerwaldgau), jež se přihlásily k Německému Rakousku, nebylo možné až do prosince 1918 filiálky cedulového ústavu na tomto území jakkoliv kontrolovat. Československé ministerstvo financí nejprve odmítlo vyjednávat s Rakousko-uherskou bankou, pokud by zpochybňovala jednotu československého státního území, a následně se Aloisi Rašínovi podařilo vymoci si na ní příslib, že pokud by snad do těchto oblastí zasílala nové bankovky, bude ji o tom neprodleně informovat. Díky tomu získalo ministerstvo financí přehled o hospodářské situaci v německých provinciích.

Zásadním problémem, se kterým se v této době potýkalo nové československé hospodářství, byl nedostatek hotovosti. Důvody pro to byly především dva, na jedné straně tezaurace bankovek ze strany obyvatelstva, jež se obávalo o osud svých prostředků v peněžních ústavech, a na druhé nedostatečné zásobování ze strany Rakousko-uherské banky. Ta totiž měla obavy, že v poválečné chaotické situaci by mohlo dojít k jejich zcizení na cestě. Z toho důvodu se české filiálky Rakousko-uherské banky uchýlily v souladu s pokyny Národního výboru k omezení vyplácení bankovek téměř výhradně pro mzdy dělnictva důležitých závodů, dále vojsko a úředníky státní a komunálních korporací.

Dopis přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy na Národní výbor čsl. státu z 6. 11. 1918

Zdroj: AČNB, arch. fond Rakousko-uherská banka, RUB/8/1

Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.