Jakub Šiška: Grandiózní projekt má zjistit, jak škodlivé je na Ostravsku ovzduší

09.11.2013 16:48

Do roka se má na Moravě rozběhnout výzkum, který tu svým rozsahem ještě nebyl. Jeho výsledkem budou studie o nemocnosti a úmrtnosti obyvatel a o působení prachových částic a dalších látek na lidský organismus. Výzkumníci budou spolupracovat s praktickými lékaři a kvůli odběru vzorků osloví i jejich pacienty.

Jakub Šiška: Grandiózní projekt má zjistit, jak škodlivé je na Ostravsku ovzduší
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto

Zajímat je bude výskyt různých onemocnění i změny na molekulární a buněčné úrovni – to vše v závislosti na kvalitě ovzduší. Výzkum bude probíhat v severomoravském a jihomoravském kraji a porovnání zjištěných dat má prokázat, jak je situace na Ostravsku špatná.

Vědeckých dat je nám bezesporu třeba i tato jistě přinesou mnoho zajímavého. Že je ale ostravské ovzduší mimořádně zdraví škodlivé, to víme bezpečně už teď. Například limity benzoapyrenu jsou podle měření z roku 2012 ve městě překračovány osmkrát a v Radvancích dokonce desetkrát. Je prokázalo studiemi jak u nás, tak v zahraničí, že dlouhodobé vdechování této škodliviny způsobuje zvýšený výskyt předčasných porodů, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a celkové nemocnosti dětí v předškolním věku. Ví se, že v Ostravě Bartovicích, kde sídlí ocelárna Arcelor Mittal, tedy bývalá Nová Huť, třetina dětí trpí astmatem. Rovněž tak se ví, že lidé na Ostravsku mají o dva roky nižší střední délku života, než je český průměr a že v tomto ohledu se situace za posledních 20 let dokonce zhoršila. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že zamoření Ostravska benzoapyrenem je jedno z nejvyšších v Evropě a že příčinou je tamní mimořádná koncentrace těžkého průmyslu. 

Problémem tedy není to, že bychom neměli průkazná data o zamořeném ovzduší. Problémem je, že politici situaci neřeší a dost často i bagatelizují. Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák například opakovaně tvrdí, že se ovzduší v Ostravě zlepšuje a že je srovnatelné s Paříží nebo Turínem. Vinu za pravidelné smogové kalamity, kdy lidé nemají raději vůbec vycházet ven, svaluje na lokální topeniště a nedobudovanou silniční síť. Jiný názor má ostravský magistrát, který v roce 2010 zažaloval stát, že nedostatečně chrání čistotu ovzduší a nevytvořil funkční systém vedoucí k dodržování emisních limitů. Soud však žalobu zamítl s paradoxním zdůvodněním, že o podání přišlo pozdě. Ostravští politici obdrželi studii zdravotního ústavu o znečištěném ovzduší už rok předtím a propásli dvouměsíční zákonnou lhůtu k podání žaloby.

A tak se bude příští rok znovu měřit, porovnávat a vyhodnocovat, zatímco Ostravané budou dál dýchat vzduch zamořený jedovatými škodlivinami. Kolik studií bude muset ještě vzniknout, aby stát začal chránit zdraví svých občanů? 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.