Během třídění drobných publikací v mé příruční knihovně jsem opět po delší době vzal do ruky útlou knížečku s názvem Projev presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše na Staroměstském náměstí v Praze 16. května 1945. Na Straně 12 a 13 jsem si opět připomněl pasáž, která popisuje vývoj ČSR mezi léty 1938 až 1945.
Edvard Beneš zde říká:
Odčinění Mnichova bylo ovšem pro nás za války otázkou zásadní a celonárodní; ale pro mne to byla především otázka mravní. A já to pokládám právě z důvodů mravních za jeden z největších úspěchů našeho osvobozeneckého boje. Mezinárodně nám svět západní v roce 1938 těžce ukřivdil. Budiž konstatováno, že touto válkou a svými oběťmi během ní svou tehdejší těžkou křivdu napravil. Bylo to odčiněním křivdy na nás spáchané;ale co víc: dávalo to zadostiučinění naší správné orientaci zahraničně-politické z roku 1938 a v neposlední míře to potvrzuje správnost naší společné politiky se Sovětským svazem z let před mnichovskou krisí, neboť Mnichov byl mezinárodně neméně útokem na Sovětský svaz nežli na nás samé.
Třetí veliký úspěch našeho zahraničního boje vidím v mezinárodním vyřízení věcí slovenských. Odloučení Slovenska od zemí českých byla rána, namířená do srdce našeho státu. To všichni naši odpůrci vždycky věděli a dle toho odloučení Slovenska od zemí českých plánovali. Já nechci o rozdělení Čechů a Slováků a o jeho politických důsledcích užívati dnes velikých slov; jedno však je jisto: všem našim odpůrcům vždy i v budoucnosti půjde o to, aby naši jednotu rozbili, abychom tím byli oba slabí a oba nesvobodní, abychom byly jejich podomky a jejich otroky, abychom byli prostě oba, i my i Slováci, v područí.
V tom vidím veliké vítězství našeho dnešního boje, že byla mezinárodně znovu zajištěna, udržena a probojována – na nových a zdravějších základech- jednota československá. O tom, co by Tisovo a Tukovo lehkomyslné, nesvědomité a zločinné hazardérství bylo znamenalo politicky pro Slováky, není třeba se šířit. A až budeme nyní soudit – vedle viníků režimu pražského – zločinný režim Tisův, provinivší se fašismem, zradou, kolaboracionismem a vypověděním války Sovětskému svazu, Velké Británii a Spojeným státům, nezapomeneme na to smrtelné nebezpečí do něhož bratislavský luďácký režim Slovensko uvrhl.
Čtvrtý veliký a rozhodující úspěch naší společné práce v této druhé světové válce je to, že naše hnutí světově organisované nejdříve v Anglii a ve Francii, pak v Sovětském svazu a ve Spojených státech nám dalo možnost, umístit československý lid v této strašné světové bouřce na místo, které mu náleželo a náleží.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
