Na druhou stranu rozvolňování rozpočtových cílů (naposledy ve Španělsku) může brát především německým centrálním bankéřům chuť k dalšímu tištění peněz. Poslední průzkum zápůjčních podmínek mezi bankami (bank lending survey) navíc ukázal, že finanční sektor prakticky přestal přitvrzovat přístup k úvěrům. ECB tedy podle nás nepřijde s žádným novým systémem přímého pumpování peněz do ekonomiky. Spíše sníží základní sazbu o dalších 25 bps na 0,50 %. To samo o sobě nikomu neublíží, ale ani nepomůže. Depozitní sazba, za kterou banky ukládají přebytečné peníze u ECB je již na nule a sazby EURIBOR (0,20 %) se dnes pohybují hluboko pod základní sazbou ECB (0,75 %).
Od ECB také kvůli volnějším rozpočtovým cílům nečekáme žádný závazek k dlouhému období super-nízkých úrokových sazeb. Tato politika by podobně jako v USA mohla vést k dalšímu poklesu dlouhodobých sazeb. ECB ale pravděpodobně nezmění svůj starý zvyk “nikdy nepředjímat” výsledky budoucích rozhodnutí. Těžko se tak dočkáme verbálního závazku, že sazby zůstanou u nuly alespoň do roku 2016 nebo dokud se nezaměstnanost v eurozóně nevrátí nazpátek pod 10 %. Takové politice brání také velké rozdíly v ekonomických výkonech a na trzích práce uvnitř eurozóny. Zatímco rozdíl v nezaměstnanosti mezi nejvíce a nejméně krizí postiženými regiony v USA (New Hampshire versus Kalifornie) činí pouze 4 procentní body, rozdíl mezi Německem a Španělskem činí přes 20 procentních bodů. V takovém prostředí se těžko stanovují dlouhodobé cíle vázané na nezaměstnanost a vlastně se těžko dělá jakákoliv společná měnová politika vůbec.
Nemyslíte, že jste tím koalici nahráli na smeč, že bude tvrdit, jak ona něco prosadila, že vás přizvala k jednání, ale vy jste to odmítli? Kdybyste jednali dál, mohli jste předložit vlastní návrhy, možná by neprošli, ale bylo by evidentní, že jste je podali a chtěli jste reformu, která je potřeba ře...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.