Jan Bureš: Evropa koketuje s japonským scénářem

01.07.2014 12:10

Včerejší slabá evropská inflace opět nastartovala debatu nad tím, zda se z eurozóny nestává druhé Japonsko, padající do deflační pasti slabého růstu a nízké inflace.

Jan Bureš: Evropa koketuje s japonským scénářem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Inflace v eurozóně zůstala v červnu na čtyřletých minimech (0,5 % y/y) a v nejbližších měsících nepůjde rychle nahoru. Až ke konci roku se pravděpodobně opatrně vyšplhá k 1 %, ale návrat k dvouprocentnímu cíli ECB zůstává dál prakticky v nedohlednu. Se slabou inflací jde bohužel ruku v ruce relativně pomalý růst ekonomiky i úvěrů - podle včerejších dat se v květnu úvěry podnikům v eurozóně smrskly o další 4 miliardy eur (-2,5 % meziročně). Bolehlav začarovaného koloběhu deflace je tak na první pohled nebezpečně blízko.  

Na rozdíl od Japonska ale eurozóna žije několika různými příběhy. I když je inflace nízká prakticky všude, nejsilnější deflační tendence jsou jednoznačně vidět tam, kde jsou domácnosti a banky nuceny odbourávat finanční páku a ruku v ruce s tím výrazně klesají mzdy. Zatímco v Německu podle prvních odhadů červnová inflace zaznamenala nárůst (+0,4 % meziměsíčně, 1 % meziročně), Itálie a Španělsko hlásí další pokles a inflaci poblíž nuly. Nejsilnější deflaci zažívá viditelně Řecko, kde ceny v květnu padaly 2%ním tempem a pravděpodobně jen tak nepřestanou. Táhnou je dolů padající mzdy, které se od začátku krize v Řecku snížily o více než 25 % a pravděpodobně ještě nenašly své dno. V Německu naopak od začátku krize mzdy vzrostly zhruba o 10 % a většina nízké inflace se zdá být buď dovezená anebo souvisí s aktuálně nízkými cenami potravin. K zhoubné deflační spirále mají Němci jednoduše hodně daleko.

I v Česku je situace veselejší. Mzdy domácností v tuto chvíli již nepadají a průmyslový export táhne ekonomiku vzhůru rychleji než v eurozóně. Inflace ale dál zůstává nebezpečně blízko nuly a nahoru půjde jen velice pomalu. I proto ČNB pravděpodobně opustí intervence až v druhé polovině příštího roku.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.