Jan Bureš: Konec intervencí rok poté - žádné “peklo” se nekonalo

13.04.2018 9:36

Na začátku dubna jsme slavili první výročí konce intervencí ČNB. O intervencích dlouho panovaly pochyby a řada ekonomů včetně nás čekala s hodnocením celého experimentu až na exit z intervencí. Ten se s ročním odstupem zdá se povedl. Co se za tu dobu změnilo?

Jan Bureš: Konec intervencí rok poté - žádné “peklo” se nekonalo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Finanční analytik Jan Bureš

Za poslední rok koruna posílila (efektivně) o zhruba 8,5 %, zatímco vůči euru o přibližně 6,5 %. Nejrychleji koruna posilovala vůči dolaru (přes 23 %) a vůči asijským měnám navázaným primárně právě na dolar - například vůči čínskému jüanu si připsala necelých 13 %.

Zatím se dají zisky koruny v post-intervenční době i tak označit jako relativně mírné. A to minimálně při porovnání s tím, co po vypnutí intervencí předvedl švýcarský frank. Ten se první den po ukončení intervencí pohyboval na úrovních až o 40 % silnějších. K ničemu takovému v Česku nedošlo i proto, že centrální banka s dostatečným předstihem na trzích oznámila blížící se konec intervencí a dala velké části exportérů možnost s předstihem zajistit své otevřené pozice a především sázkařům na zisky koruny “vsadit” ještě před vypnutím režimu.

Úroveň zajištění exportérů přitom dál roste a dosáhla na začátku roku historických maxim. To na druhou stranu neznamená, že by byli exportéři vůči posilující koruně zcela imunní. To vůbec ne. S tím jak jsou zajištění, pouze dopad posilující koruny tlumí a oddalují. Naplno se tedy začne zakusovat do ziskových marží podniků podle nás až v druhé polovině tohoto roku.

Na druhou stranu pořád platí, že koruna nemusí jet dál stále “jedním směrem”. Dokážeme si představit i krátkodobé ztráty koruny ve chvíli, kdy by z Česka odešla část zahraničních spekulativních investic. Těch jsou podle nás objemově v českém finančním systému desítky miliard eur. Rok po konci intervencí jich zásadně neubylo. Zahraniční hráči pouze drží méně českých dluhopisů a více prosté hotovosti. I kdyby se koruna dostala pod tlak, bude ale podle nás krátkodobý. ČNB je dnes primárně zaměřena na boj s rostoucími inflačními tlaky a slabší koruna by ji v tom dost překážela. Má navíc dost nástrojů na to, jak eventuálním výraznějším ztrátám zabránit - od vyšších sazeb po rozprodej mamutích devizových rezerv.

Jan Bureš
finanční analytik

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

12:16 Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

Jsme svědky brutální války, kterou vede agresivní Putinovo Rusko proti Ukrajině. Tuto agresi odsoudi…