Vylepšovala se nadále situace v sektoru služeb, které ale za průmyslem viditelně zaostávaly. Celkově ukazují měkká čísla na další zrychlení ekonomiky eurozóny ve třetím kvartále okolo +0,5 % mezičtvrtletně. Ještě to ovšem budou muset potvrdit tvrdá data - čísla za průmysl, stavebnictví a maloobchod, která máme k dispozici pouze do července.
Pokud ekonomika eurozóny ještě více šlápne na plyn a meziroční růst se bude pohybovat výrazněji nad 2 %, bude to ECB rozvazovat ruce a nebude se muset tolik bát negativních efektů silnějšího eura jak na růst, tak na inflaci. I tak ovšem nepočítáme s tím, že by ECB ukončila politiku kvantitativního uvolňování dříve než ve druhém kvartále 2018.
Obrat v měnové politice mohou teoreticky uspíšit nadcházející německé volby. Pokud by došlo opět na velkou koalici, je pravděpodobné, že by musela reflektovat posun SPD do leva a asi by byla fiskálně méně zodpovědná. Současně by zřejmě podpořila řadu návrhů francouzského prezidenta Macrona směřujících k vyšší ekonomické integraci euro-klubu a výraznějším zárukám za slabší články eurozóny. To vše by pro ECB byly jasné signály, že není důvod bát se přísnější měnové politiky a vyšších úroků.
Jan Bureš, ekonom
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV