Mám dojem, že česká masová media nestačí komentovat, natož analyzovat dění v EU a na Blízkém východě, o ČLR již nemluvě. O Číně se píše povrchně, nehledě na skutečnost, že je přímým a nepřímým účastníkem dění v uvedených částech světa. Ty budou na pořadu dne i během zasedání pátého pléna 18. sjezdu Komunistické strany ČLR, který začne za několik dní. Ale již dnes je možné sledovat vzrůstající počet „úniků“ informací v médiích o tom, co může obsahovat 13 pětiletý plán, který se bude na plénu projednávat. Nemám pochyb, že v plánu bude okénko i pro Velkou Británii. Snad i pro ČR. Jak velká budou, nevím.
V tomto spojení je pro mne zajímavé pozorovat, co vše si může dovolit prezident Si Ťin-pching během několika týdnů před zasedáním. Je to mimo jiné zajímavé proto, že více než deset plných dní potřebných pro návštěvu USA a UK nebyl doma. To indikuje, že doma je vše v pořádku. Za druhé to pro mne indikuje prověrku Evropy, specificky Velké Británie, jako pořád ještě finančního centra a speciálního spojence USA. Nevzpomínám si, že by se kdy v Albionu prezidentovi USA dostalo takového přijetí, v plném slova smyslu, jako prezidentu Si Ťin-pchingovi.
Psali jsme:
Premiér Cameron dokazuje, podobně jako jeho předchůdci Thatcher a Blair, že je schopen všeho, když se jedná o národní zájem UK a udržení moci. To by si měly častěji a plně uvědomit v EK, o to více v době před referendem o EU. Proč v ČLR umřela tradice 18. století, dovolující čínské manželce mít několik manželů, aby přežila rodina, vysvětluje jasně finanční situace ČLR. Připomínám skutečnost, že o celých 20 procent více čínských firem přiznalo větší zisk během posledního čtvrtletí, než přiznalo ztrátu v historickém průměru. Výrok Jun Zhu, portfolio manažerky Leuthold Group, spravující aktiva v hodnotě $1.6 miliard mluví za sebe: “Čínská ekonomie není na tom nejlépe, ale také netankuje.“ A také WSJ v článku nazvaným „It’s Not All Bad News in Reports Out of China.“
Důležitější skutečností pro tento příspěvek se mi ale jeví premiérův politicko – hospodářský striptýz, kterým se snaží upoutat „otevřené čínské oči.“ V nich by premiér Cameron rád uviděl ochotu ČLR mu například pomoci tahat horké kaštany BP z teplého mexického zálivu. Ty tam leží z doby havárie Deepwater Horizon. Tím jsem narazil na již pětiletku soudních jednání BP s USA. Aby toho nebylo málo, a žádné náhody neexistují, začátkem října t.r. krátce před návštěvou Si Ťin-pchinga v Londýně, BP dalo souhlas k vyrovnání s vládou USA, konkrétně se státy Lusiana, Missisipi, Alabama, Florida a Texas. BP má zaplatit 20 miliard USD. Problém je však v tom, kde brát a ne krást. Rusko vypadlo ze hry, proto souhlas obsahuje návrh na splátky během 18 let. S ohledem na krátkou paměť voličů a ochránců přírody i v USA, a na druhé straně historicky veleznámou velkorysost BP to pro mne znamená, že se zaplatí tolik, kolik bude chtít BP a jeho američtí vedoucí, pokud se bude jednat v rámci „zvláštního vztahu“ mezi USA a UK. Tento zvláštní vztah bude brzo vystaven zkoušce formou referenda o členství UK v EU, příštím referendem o oddělení Skotska od UK a dalšími maličkostmi, s potenciálně velkými následky pro UK a EU.
Následky má již provedený letní tah ČLR na Londýnskou burzu zlata. Bank of China se totiž jako první v historii a jediná asijská struktura zapojila do procesu cenotvorby zlata a nové alchymie pod vedením Rothschild & Co. Psal jsem o ní již před rokem, a nedávno i o již smrtelně nebezpečném nedostatku fyzického zlata ve vztahu ke zlatu papírovému. Přidám li k uvedenému účast UK v AIIB, založené ČLR, a na druhé straně TPP, založený USA a „doporučený“ spojencům včetně Japonska, Cameronův politicko – hospodářský striptýz a tyčový tanec se nemusí vůbec líbit strýci v zámoří. Jedná se totiž o peníze a výzvu USD.
V tomto kontextu je zcela jedno, jestli premiér měl odvahu šeptat v Chequersu prezidentu Si Ťin-pchingovi něco o lidských právech, nebo ne. Za to si Si Ťin-pching dovolil HM Elizabeth II nahlas připomenout, že „Británie má sice nejstarší parlament na světě, ale v Číně vznikl koncept péče o lid dle platných zákonů už před čtyřmi tisíci lety.“
Jako radu premiérovi si dovoluji parafrázovat úvodní Čechovův citát: Zradí – li tě žena, raduj se, že zradila sebe, a ne tebe. Kvalitní politicko – hospodářský striptýz totiž může být dnes zajímavý pouze pro hluchoněmé, slepé a návštěvníky bez historické paměti. Si Ťin-pching do této kategorie návštěvníků určitě nepatří. Proto Albionu nic nedaruje.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
