Připomeňme si, že září bylo zároveň prvním měsícem, kdy se v zahraničním obchodě mohla naplno projevit devalvace, kterou čínští soudruzi jako velké překvapení globálním trhům nachystali. A jak se zdá politika “ožebrač devalvací svého souseda” zabrala okamžitě a to ani čínská centrální banka nemusela svoji měnu znehodnotit tak výrazně jako ČNB korunu.Stačila devalvace o méně než 4 % procenta a přebytek zahraničně-obchodní bilance se ocitl na rekordních hodnotách. Zároveň se tím ex-post částečně vysvětluje i zářijový pomalejší úbytek devizových rezerv čínské centrální banky (dosáhl “jen” 43 miliard dolarů).
Jinak řečeno, zbytek světa by mohl mít radost z toho, že tlak na další devalvaci díky nafukujícímu se čínskému obchodnímu přebytku klesá, avšak toto konstatování v sobě nese pachuť toho, že strukturálnímu přerodu druhé největší ekonomiky, v hospodářství opírajícímu se více o domácí spotřebu, se příliš nedaří. Podíl spotřeby na HDP zůstává nízký a devalvace jüanu jej rozhodně nenavýší. Stále padající čínské dovozy jsou přitom jasnou zprávou o tom, že domácí poptávka rozhodně neroste zdaleka takovým tempem jako v minulosti. To samo o sobě může stačit k tomu, aby řada globálních producentů v čele s těmi z komoditního sektoru přehodnotila svá očekávání pro rok 2016 směrem dolů.
Jan Čermák, analytik ČSOB
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
