Cameron zjevně nehovořil jen tak do větru, neboť během včerejška pokračoval strmý pád finančních trhů, a jen londýnská burza tak smazala přes 35 miliard liber z ceny podniků během nejprudšího pádu indexu od minulého listopadu. Mezitím bylo bylo v Británii oznámeno, že objem maloobchodního prodeje poklesl v dubnu o 2,4 procenta, za což prý může i pokles objemu nákupů benzínu a dalších pohonných hmot o 13 procent. Smutné je i dnešní oznámení statistiků, že britský hrubý domácí produkt poklesl za první čtvrtletí o třetinu procenta, tedy o více, než se očekávalo, a pokles inflace na tři procenta ročně je na to jen slabou náplastí.
Zejména ve srovnání s Německem, které za stejné období opět vykázalo půlprocentní růst ekonomiky a jehož vládní obligace se prodávaly i s nulovým výnosem, neb investoři hledali bezpečné útočiště pro investice. To vše na pozadí varování Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj, že krize v eurozóně by se mohla ještě zhoršit, což potvrzují i dnešní čísla organizace nákupčích Markit.
Po summitu, který byl vlastně pracovní či informativní večeří, sice třicítka vrcholných představitelů členských zemí Unie zapózovala pro tradiční skupinovou fotografii, ale nebylo vydáno žádné oficiální komuniké. O čem se jednalo, bylo však zřejmé z dnešních prohlášení jednotlivých aktérů – na tiskové konferenci i mimo ní.
Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová rezolutně řekla: „Chceme, aby Řecko zůstalo v euru, ale trváme na tom, že musí plnit své už odsouhlasené závazky, aby mohlo být memorandum o porozumění splněno. Nabídli jsme, že učiníme vše, abychom umožnili strukturálním fondům pomoci Řecku k návratu k růstu, coby náš pozitivní vzkaz, avšak Řecko musí splnit své závazky.“ Tolik kancléřka Merkelová a není vlastně už co dodat, neb je jasné, že jakékoli pokusy nové řecké vlády, která vzejde z voleb 17. června, znovu jednat o už dohodnutých podmínkách pomocných balíků, jsou předem odsouzeny k nezdaru.
Navíc řada představitelů členských zemí po pondělní schůzce eurozóny podle agentury Reuters potvrdila, že činí přípravy pro případ odchodu Řecka z eurozóny. Postoj vedení Evropské unie potvrdil i předseda Evropské rady Herman van Rompuy s tím, že i Brusel chce, aby Řecko zůstalo v eurozóně, která už ukázala nemalou solidaritu s Řeky a dál mu pomůže a že si je vědoma obětí řeckého obyvatelstva, avšak že reformy musejí pokračovat, neb jsou zárukou budoucí prosperity. Dodal ovšem, že Unie očekává, že po volbách se nová řecká vláda rozhodne pro pokračování reforem.
Zajímavé je, že i britský premiér byl po bruselském summitu či večeři zjevně spokojen s atmosférou a názory většiny kolegů i co se týče reforem uvnitř eurozóny co do odstranění obrovského zadlužení většiny členských zemí. Cameron prohlásil: „Bylo to dobré setkání, neboť na něm zavládl kompletní souhlas s tím, že vypořádání se s deficity a dosažení růstu nejsou alternativami, ale že se doplňují. Musíte učinit jedno, abyste dosáhli i té druhé.“ Tolik David Cameron a jeho hodnocení sdíleli i předseda Evropské komise Barosso i další představitelé.
Poněkud jinak ovšem vypadala shoda či vlastně její nedostatek co se týče zmírnění škrtů a vydání společných euroobligací, navrhovaných novým francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Ten chce, aby téměř bezúročené vládní obligace Německa a nebezpečnými sedmi procenty úročené například španělské, a nemluvě o těch neprodejných řeckých, byly nahrazeny obligacemi, za které by ručila celá eurozóna. To se ovšem nelíbí více prosperujícím severním zemím Unie a hlavně Němcům, podporovaným například Rakušany a Holanďany, kteří tvrdí, že by se museli zaručovat za více zadlužené a nereformované a slabé jižní ekonomiky, včetně té francouzské, a to by zabrzdilo německý ekonomický motor Unie se všemi následky pro všechny.
Hollandovo dnešní prohlášení o tom, že Němci vidí euroobligace coby konečný tah, zatímco on jako počátek akcí na upevnění eurozóny – i když dodal, že na summitu nešlo o konflikt či konfrontaci, ale o výměnu názorů – znělo dost neústupně.
Řada expertů nyní očekává, že až výsledek nových řeckých voleb 17. června, který se Brusel bude snažit ovlivnit, stejně jako před časem opakování referenda v Irsku, ukáže, co bude dál. Zda tedy Řecko bude volit populistické a neústupné strany, které zemi odvedou z eura, čímž oslabí už i tak zadluženou a oslabenou ekonomiku eurozóny a společnou měnu učiní ještě více labilní, či zda převládne rozhodnutí dokončit bolavé reformy a připravit zemi na budoucí růst s další pomocí a stimulací z Bruselu. Pravdou však také je, že bez ohledu na Řecko, Evropa už opravdu nemůže dál přešlapovat na místě a musí dokončit své vlastní reformy.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
