Jan Novotný: Sportu zdar

24.07.2012 10:46

Aneb kde naše sportovní hvězdy platí daně?

Jan Novotný: Sportu zdar
Foto: hns
Popisek: Alois Hadamczik, trenér národního hokejového výběru

Před rokem 1989 byli v České republice všichni sportovci amatéry. Profesionální sport nebyl v souladu s principy socialistické společnosti. V praxi to fungovalo tak, že sportovci museli být oficiálně zaměstnáni, aby jim mohl být vyplácen plat. Jejich „zaměstnání“ však nebylo vykonáváno buď vůbec, anebo pouze na zkrácený pracovní úvazek. Mnozí sportovci emigrovali na západ, kde pak slavili velké úspěchy. Po roce 1989 se sportovci oficiálně stali profesionály. Spousta jich využila nabídky působení v cizině, kde se mohou svobodně rozvíjet a získávat poměrně vysoké finanční příjmy.

Logicky vzato, naši sportovci jsou vychováni v našich sportovních klubech za finanční podpory českého státu a pokud se z nich stanou hvězdy a vydělávají velké finanční částky v zahraničí, měli by platit daně v ČR. V praxi je tomu zpravidla jinak. Pokud je totiž sportovec podle mezinárodní smlouvy tzv. „daňový nerezident“, který netráví více jak 183 dní v roce v ČR a nemá na území ČR bydliště, platí daně ze zahraničních příjmů v zemi, kde provozuje sport.

Nechtěl bych se tímto blogem dostat do pozice slavného projevu Miloše Jakeše, kdy záviděl kdysi platy našim umělcům, ale přesto jsem zkusil pro příklad udělat hrubý součet ročních příjmů pro necelých padesát našich hokejistů v NHL a vyšla celkem slušná sumička - 670 miliónů dolarů. Takový roční obrat může u nás závidět i ČEZ. Další část našich hokejistů působí v Rusku, kde jsou výdělky menší, ale přesto velice lukrativní. Nemluvím o dalších sportovcích, kteří žijí v zahraničí a neplatí u nás daně, jako jsou fotbalisté, tenisté atd. Odhad všech přímů našich sportovců v zahraničí je kolem 1,5 miliardy dolarů, tedy asi 30 miliard Kč.

Pokud chceme postavit na mistrovství světa v hokeji nebo fotbale tým, který bude mít naději na úspěch, bývá často velký problém hráče ze světa poshánět. Pokud při mistrovství uspějí, jejich bonita stoupá a jejich platy jsou pak v zahraničí ještě vyšší. Český stát z toho pak má pouze hrdost z našich „zlatých kluků“, které vychoval, ale bohužel tito vysmátí kluci mu už nikdy nic nevrátí.

Vím, že není síla ani vůle v této zemi na tomto systému něco změnit, mezinárodní smlouvy jsou nezlomné, ale je v této oblasti opravdu vše v pořádku?

Publikováno se souhlasem vydavatele.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Dopis předsedovi vlády

15:48 Milan Knížák: Dopis předsedovi vlády

Dopis Milana Knížáka předsedovi vlády Petru Fialovi.