Uznávaný britský historik Anthony Beevor o díle svého amerického kolegy prohlásil, že je to nejdůležitější historická práce za mnoho let. V superlativech ji hodnotí renomovaní odborníci, i kritici.
Krvavé země se v představách autora nacházejí na území nynějších Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských zemí. Proč si právě tato oblast vysloužila tento název?
Jednoduše proto, že ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století se stalo místem masového vraždění bolševiků a nacistů. Nejdřív Stalin vyvolal na Ukrajině hladomor, následkem kterého zemřely více než tři miliony lidí, přičemž se stali obětí cíleného třídního teroru vůči rolníkům. Jednalo se o vědomou likvidaci skupiny lidí, při které se nezjišťovala individuální vina, jsi zemědělec, jsi tedy automaticky kulak a zločinec.
Když na Ukrajinu vpadli v roce 1942 nacisté, tak pro změnu začali z rasových důvodů masově vyvražďovat Židy. Holocaust je v knize popsán detailně. Jak ruští komunisté, tak němečtí nacisté pak po společné okupaci Polska v roce 1939 cíleně likvidovali polskou inteligenci, viz bolševici a jejich katyňský zločin, při kterém povraždili na třináct tisíc zajatých polských důstojníků, což z drtivě většiny nebyli vojenští profesionálové, ale předtím v civilu lékaři, právníci, učitelé, vědci atd., čili intelektuální elita národa.
Na zločinech spáchaných na tomto území je možno přesvědčivě doložit shodnost nacistického a komunistického režimu. Společnými atributy jsou bezesporu diktatura, vláda jedné strany a násilné ovládání společnosti, neexistence svobodných voleb, brutální represe vůči stoupencům jiného než oficiálního názoru a bezohledná likvidace skupin lidí. Mezi německým nacistickým a ruským komunistickým terorem v okupovaném Polsku nebyl rozdíl.
Pokud lze této práci něco vyčíst, tak jenom drobnosti. Německé zločiny vůči milionům sovětských válečných zajatců byly příšerné a jsou neomluvitelné, a to i přes vysvětlování některých německých maršálů, že Němci s tolika zajatými nepočítali, a proto nebyli schopni je uživit. To byl také jeden z faktů, který přinutil rudoarmějce k tvrdému odporu, protože věděli, že v zajetí by je nic dobrého nečekalo a Němcům prohrál válku. Nicméně slušelo by se připomenout, že svůj díl viny nese rovněž Stalin, který vytrvale odmítal respektovat ženevskou konvenci o civilizovaném zacházení s válečnými zajatci, protože ji považoval za buržoazní přežitek. Nepravdivé je pak tvrzení, že spolkovým kancléřem západního Německa byl v šedesátých letech bývalý nacista. Jak Konrad Adenauer, tak i jeho nástupce Ludwig Erhard, byli naopak nacistickým režimem perzekuováni. Ono bývalí nacisté zastávali významné posty ve Spolkové republice Německo i komunistické Německé demokratické republice. Obě strany si proto nemají co vyčítat.
Tyto detaily však nijak nesnižují vynikající kvalitu knihy, kterou je dobré mít doma v knihovně.
Krvavé země (Evropa mezi Hitlerem a Stalinem)
Timothy Snyder
Nakladatelství Paseka,
Praha a Litomyšl 2013
Počet stran 493
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz