Byli to obuvníci, jakých byly na Zlínsku desítky, ale jenom jim se povedlo vytvořit obrovský kolos, který v celém světě zaměstnával desítky tisíc lidí. Řeč je o rodině Baťových, ze které pocházel i zakladatel obuvnické dynastie Tomáš Baťa starší. Jeho zásluhou vznikly ve Zlíně světoznámé obuvnické továrny a toto kdysi ospalé valašské městečko se stalo moderním průmyslovým městem s desítkami tisíc obyvatel, kterému Baťa od roku 1923 až do své předčasné smrti o devět let později starostoval.
Proč zrovna jemu se povedlo něco tak úžasného, velkolepého, když takových chudých ševců bylo v jeho okolí hodně? Řekl bych, že měl vizi, nebránil se novinkám a pochopil, které je potřeba zavádět, viz jeho cesta do USA s dovozem tamních moderních strojů. Také ho ve Fordových automobilových závodech inspirovala pásová výroba, kterou zavedl i ve svých obuvnických továrnách. Důležitá také byly jeho zarputilost, obrovská vůle a tvrdost a to nejen k druhým, ale především k sobě, díky nimž opakovaně zvládl i existenčně ohrožující krize.
Tomáš Baťa (1876 - 1932
Jenomže jeho buldočí nasazení přineslo práci a to dobře placenou mnoha lidem. Dělníci si u něj za I. republiky dokázali vydělat i dva tisíce korun měsíčně, což byly velmi slušné peníze. Pro přiblížení tehdejší ceny: Jeden rohlík stál dvacet haléřů, pivo v průměrné restauraci korunu, obědy v zlínském bufetu od 2,50 do 4,50 Kč, jídlo v lepší restauraci 8 – 10 korun, kilogram kvalitnějšího masa zhruba kolem 10 korun, kožené polobotky od Bati 29 korun.
Pro své dělníky postavil ve Zlíně a dalších městech, kde působil, typické červené domky. Pro lidi budoval kina, nemocnice, sportoviště a další užitečná zařízení.
Tento zlínský rodák nebyl hodným a laskavým pánem, jak je správně řečeno v reportáži Českého rozhlasu, protože jinak by za ním nezůstalo tak obrovské dílo. Musel to být tvrďák, workoholik, který totéž chtěl po druhých a nesnášel lenochy a lemply. Byl to podnikatel světové třídy, a proto patří k nejvýznamnějším Čechům v historii. Z něj a jeho cesty k úspěchu si berme příklad. Pro náš národ udělal daleko víc než například komunistický opilec a zločinec Klement Gottwald s dalšími soudruhy, kteří akorát ničili, kradli a vraždili.
Za pozornost rovněž stojí fakt, že Tomáš Baťa neměl rád ruskou literaturu a nedoporučoval jí ke čtení. Podle něj je příliš fatalistická a vede lidi k pasivitě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
