Jarmila Novotná: Loterie bez hazardu sdružuje 60 000 lidí. Ať na nás neházejí hnůj!

Postavit se na obhajobu hazardu není zrovna jednoduché. Co vás vedlo k tomu založit iniciativu Loterie bez hazardu?
Především bych ráda zdůraznila, že v žádném případě neobhajuji hazard ani žádnou jeho formu. Obhajuji jedno odvětví legálních loterií, proti kterému je dlouhodobě vedena očerňující mediální kampaň. Jelikož sama v tomto oboru již více než deset let pracuji a prostředí důvěrně znám, byly mi zpočátku všechny ty lži a polopravdy šířené aktivisty k smíchu. Říkala jsem si, že takovým nesmyslům přeci nikdo nemůže uvěřit. Neuvědomovala jsem si, že většina lidí nikdy v žádné herně nebo kasinu ani nebyla a poznatky o nich čerpají pouze z médií. A jak už to bývá, stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Tak se z uměle vytvořeného pseudoproblému stalo politické téma a veškerá legrace přestala. Kdejaký „pachatel dobra“ dnes volá po uzavírání podniků s hracími stroji, ale že v těchto provozovnách pracují tisíce lidí, kteří by přišli o práci, je již nezajímá. Iniciativa Loterie bez hazardu vznikla právě na obranu těchto pracovních míst a také proto, že politická reprezentace ignorovala stejnojmennou petici, pod kterou se vloni podepsalo více jak 20 tisíc lidí, kteří volali právě po zachování legálního provozu loterií.

Tvrdíte, že zastupujete 60 tisíc lidí, kteří pracují v loterijním průmyslu. Jak jste k tomuto číslu přišli?
Jde o velmi reálný odhad, který vyplývá z informací poskytnutých jednotlivými loterijními společnostmi i naši velmi dobrou znalostí z terénu. V žádném případě nejde o přehnané číslo. Naopak se domníváme, že lidí, kterých se může na jejich příjmech dotknout nezodpovědné zásahy do fungování loterijního trhu, může být podstatně více. Uvědomte si, že nejde jen o zaměstnance loterijních firem, obsluhu heren, barmanky, ochranku, ale také pronajímatele nebytových prostor, dodavatele nápojů, úklidové firmy, ale v konečném důsledku i ČEZ jako dodavatele elektrické energie. Mnoho drobných provozovatelů hracích zařízení z jejich výtěžku dotuje i jiné své podnikatelské aktivity, jako jsou služby, hobby prodejny apod., které přispívají k občanské vybavenosti především na venkově nebo na sídlištích velkých měst, kde by jinak byly ztrátové a odsouzené k zániku. Komunikujeme se stovkami lidí z naší branže, kteří na nás přenáší názory dalších stovek lidí, které mají kolem sebe. Názor mezi zaměstnanci je v tomto směru naprosto jednotný. To potvrdila i zmíněná petice, která se však ani zdaleka nedostala ke všem provozovatelům. Dokonce ani můj podpis pod ní nenajdete.

Jestli tomu dobře rozumím, tak vašim posláním je prosadit to, aby v České republice zůstalo co nejvíce heren, abyste nepřišli o práci. Chápu to správně?
To v žádném případě. Dokonce i jako zaměstnanec herny jsem nesla neustálé přibývání heren nelibě. Ovšem představa, že čím je víc heren a víc automatů, tím se bude více hrát, je naprosto mylná. Poptávka ovlivňuje nabídku, nikoli naopak. Jsem přesvědčena, že nebýt té hysterie kolem heren, neviditelná ruka trhu by si poradila sama. Pět heren vedle sebe v jedné ulici se prostě a jednoduše neuživí. Podnik, který by nebyl veden zodpovědně, poctivě a s eliminací problémových osob, by byl odsouzen k zániku. Také k tomu již začalo docházet.

Proto jsem pro regulaci, ale důvodnou a adresnou. Jestliže provozovatel a jeho zaměstnanci nejsou schopni v podniku udržet pořádek, ruší svým provozem okolí, připustí, aby jej navštěvovaly pochybné existence, pak jsem všemi deseti pro, aby taková herna byla úředně uzavřena. Ovšem stejným metrem by se mělo měřit i jiným podnikům, jako jsou pivnice, diskotéky i leckteré večerky, před kterými bezdomovci zvesela popíjejí.

Jednotlivé úřady vždy měly dostatek prostředků počet heren na svém území kontrolovat, ať už šlo o kolaudační rozhodnutí, vydávání povolení k provozu VHP. A pokud se vyskytla problémová herna, měly úřady hned několik nástrojů, jak hernu nechat zavřít. Ale asi k takovým krokům neměly žádný důvod a peníze se do erární kasy hodí vždycky. Až s blížícími se komunálními volbami a především po kampani vyvolané aktivisty se tohoto tématu někteří politici chopili ve snaze získat politické body.

Nulové tolerance prosazené některými zastupitelstvy považuji za bezohlednou a populistickou likvidaci živnostníků, která pouze nahrává různým podvodníkům z takových sdružení, jako je např. "Život je hrou" a problémy s patologickým hráčstvím už vůbec neřeší. Zato povede k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti a bujení černých heren.

Co konkrétního tedy chcete prosadit?
Především chceme, aby politici i veřejnost pochopili, že loterie jsou legálním oborem podnikání a že my jsme zaměstnanci jako všichni ostatní. A protože loterie dávají v naší zemi práci minimálně 60 tisícům lidí, chceme, aby nás v diskusi o loteriích bylo odpovídajícím způsobem slyšet. Chceme pořád dokola opakovat, že na rozdíl od aktivistů jsme to my, kteří velmi dobře známe fungování trhu i chování hráčů. A to je jeden z hlavních důvodů, proč víme, že prohibice nebo přehnaná regulace nic nevyřeší. Hráči hrát nepřestanou, jen si najdou jinou formu. Pokud stát potlačí herny a herní přístroje, rozbují internet nebo budou vznikat černé herny. Tvrdit opak je holý nesmysl. A neříkáme to proto, že chceme zachránit zisky pro loterijní firmy. My se jen nedokážeme smířit s tím, že tolik prosazované restrikce loterií by hazardní hraní stejně nevyřešilo a my bychom jen kvůli populismu některých politiků museli přijít o práci a možnost normálně pracovat a živit naše rodiny.

To znamená, že musíte přesvědčit jak komunální tak parlamentní politiky. Jak se dívají na vznik vaší iniciativy? Už máte nějaké reakce?
Co se týká komunálních politiků, jsou mezi nimi jak zastánci rozumné regulace, tak téměř fanatičtí odpůrci heren. Potíž je v tom, že kdekoli zastupitelstvo neodsouhlasí prohibici, byť jim ji Matěj Hollan vřele doporučuje, jsou tamní zastupitelé aktivisty okamžitě dehonestováni a označeni za zkorumpované. Mít vlastní názor, jiný než Hollanovci, je v dnešní době docela riskantní.

U parlamentních politiků a členů vlády narážíme zatím na hradbu mlčení. Ale věříme tomu, že když ministr financí přijal aktivistu Hollana, přijme také aktivisty z naší iniciativy. To bychom pokládali za férové, demokratické a zodpovědné s ohledem na to, že pan Hollan zastupuje několik jedinců bojujících proti hazardu, zato my 60 tisíc v tuto chvíli pořádně naštvaných voličů. A pokud má pan náměstek Závodský za poradce aktivistu Svatopluka Bartíka, věříme, že rád přijme i naše bezplatné poradenství, které na rozdíl od pana Bártíka bude vycházet z mnoha let prožitých v hernách a kasinech.

Dočetl jsem se, že uvažujete dokonce o demonstraci a jiných nátlakových akcí. Je to tak?
Ano, je to tak. Čekáme, jak se k naší iniciativě postaví politici. Pokud by nás však ignorovali, získáme si jejich pozornost klidně i demonstrací nebo nejrůznějšími happeningy. Ale nemyslím si, že cestou odhalování pravdy širší veřejnosti by byly nátlakové akce.

Jako zaměstnanci heren jste části veřejností vnímáni tak, že jste to právě vy, kteří přihlíží, ne-li přímo pomáhají vzniku závislosti a tedy často i tragickým následků. Jaké se s tím vyrovnáváte?
Právě vnímání veřejnosti naší profese je nejvíc ovlivněno dlouhodobou negativní aktivistickou kampaní. Nikdo ze zaměstnanců heren si nepřeje gamblery, nechceme, aby lidé prohrávali sociální dávky. Většina z nás prosazuje zodpovědné hraní a chce, aby loterie byly zábavou pro ty, kteří hrát chtějí a mohou si to dovolit. Jenom hlupáci si mohou myslet, že hrou mohou bezpracně zbohatnout. Je potřeba si uvědomit, že každá zábava něco stojí a možná výhra je pouze příjemným bonusem. Patologičtí hráči jsou v hernách a kasinech stejně „vítaní“, jako alkoholici v hospodách. Ale odpovím vám otázkou: Jak se číšníci, prodejci alkoholu, provozovatelé vinoték... nebo třeba sládci v pivovarech vyrovnávají s tím, že se lidé pod vlivem alkoholu dopouštějí trestných činů a opilí řidiči vraždí na silnicích?

Ministerstvo financí chce ještě letos prosadit novelu loterijního zákona, která má výrazně omezit ten nejtvrdší hazard. Jak se na tuto novelu díváte vy?
Za prvé nerozumím tomu, proč právě hra na VHP a VLT jsou aktivisty označovány za „tvrdý hazard“. Jaký je rozdíl mezi vsazenou stovkou na koníčky, v číselné loterii, na vítězství Sparty nebo právě v automatu? Navrhovaná novela je dle mého názoru totálně nekoncepční a ve své podstatě nic neřešící s ohledem na patologické hráčství. Jestliže by byla novela takto schválena, je celý „cirkus“ s referendy volající po úplném zákazu heren zbytečný a šlo by jen o vyhozené peníze. Nedovedu si představit, proč by rekreační hráči za takových podmínek navštěvovali herny, když možnost zajímavé výhry by byla prakticky nulová. Pokud novela s omezením sázek projde, bude to znamenat pomalý, ale jistý konec heren. A současně by znamenala ztrátu tisíců pracovních míst. Ale hrát by se nepřestalo, jen by se hraní přesunulo na neřízený internet. Když si ale uvědomíme, že důvodem k těmto restrikcím má být především snaha o maximální snížení sociopatických jevů, nedává mi návrh novely vůbec žádný smysl.

Bojovníci proti hazardu vás častují označením jako najaté lokaje hazardní mafie. Co si o tom myslíte?
To je docela vtipná otázka. Byli to právě členové sdružení Občané proti hazardu, kteří nám vnukli myšlenku založit vlastní sdružení. Náhodně jsme objevili na facebooku jejich stránky. Naivně jsme se domnívali, že budou přístupní dialogu, že jim jde skutečně o věc jako takovou a že je argumentací přesvědčíme, že se v mnoha věcech mýlí. Záhy jsme zjistili, že o žádnou debatu tato skupina lidí vůbec zájem nemá a jiné názory, než vlastní, je nezajímají. Vzápětí zablokovali možnost přidávat příspěvky na jejich stránky, naše diskusní příspěvky byly mazány. Ale paradoxně nám sami doporučili, abychom si založili vlastní občanské sdružení a vlastní stránky. A díky tomu vzniklo občanské sdružení Svobodná volba. To se skládá především ze zaměstnanců heren a drobných provozovatelů, ale i všech odpůrců nesmyslných zákazů a snaze úřadů vodit občana za ručičku. Ale jelikož hysterie kolem provozu hracích přístrojů začíná být kritická a mnoha tisícům lidí hrozí ztráta zaměstnání, vznikla iniciativa Loterie bez hazardu, která je výhradně složena ze zaměstnanců heren a kasin. Nejsme ničí lokajové, my si pouze hájíme vlastní život, práci a čest. Existenci nějaké "hazardní mafie" si navíc vymysleli aktivisté, aby měli čím strašit lidi. My na rozdíl od aktivistů nemáme ani nežádáme o žádné granty, dotace či příspěvky od státu, firem nebo soukromých osob. Jen bojujeme sami za sebe.

Hazard se za poslední dobu stál snad nejvíce sledovaným a diskutovaným tématem. Proč tomu tak podle vás je?
Protože se z něj stalo v podstatě o politické téma, zvlášť proto, že o tom, jak to v hernách doopravdy chodí, ví ve skutečnosti jen malé procento populace. Kdybych v herně sama nepracovala a uvěřila tomu, jak je tato problematika v médiích prezentována, také bych byla přesvědčena, že za veškeré zlo světa mohou herny. Třeba bych i uvěřila tomu, že herny můžou za zvyšování cen potravin, pokles cen bytů, pokles HDP, sebevraždy, exekuce apod. Je proto pochopitelné, že populisté se takto laciného tématu s radostí chytli. Nic se přeci lépe neřeší, než uměle vytvořený pseudoproblém. Ale pravda je někde úplně jinde a chápeme, že bude velmi těžké teď veřejnost přesvědčit o opaku. Ale jsme optimisté a věříme, že se nám to podaří.