Pan prezident Miloš Zeman má pravdu, když říká, že naše vláda "byla velmi poddajná tlaku Spojených států a Evropské unie."
Vstup do NATO si pamatuju, jako by to bylo včera. Ve své rodné vísce Hradec Králové jsme společně se sousedy ve vnitrobloku pletli proutěné koše a bavili se vyprávěním lidových hádanek a příhod našich dědečků.
Pak přiletěly americké helikoptéry. Nastala panika, protože po nás začali střílet američtí výsadkáři a my se nemohli krýt ničím jiným, než našimi proutěnými koši. "Prosím ne, dalo nám to hodně práce, máme zlaté ručičky!" křičeli jsme na americké vrahy, ale nic to nebylo platné. "Hahá! A nyní budete muset pít povinně Coca-Colu a dárky vám bude nosit Santa Claus! Hahá!" smáli se kapitalističtí lumpové. Ti bílí z nich odvedli všechny chlapce, aby je nutili bojovat proti mírumilovnému Rusku, největšímu vývozci proutěných košů na světě.
Ti černí se vrhli na naše ženy a prznili je, jak mají ve zvyku.
Evropská Unie přišla hned potom a zakázala nám pomazánkové máslo, žárovky a do lahodných klobásek místního hokynáře pana Babiše začala dávat úlomky injekčních stříkaček. Aby toho nebylo málo, strčila každému do domu 12 blízkovýchodních imigrantů. Prosili jsme paní Merkel na kolenou, ať už nám neubližuje, ale smála se nám do očí a ládovala se před námi naším pomazánkovým máslem.
Jsem tak rád, že máme našeho pana prezidenta Miloše Zemana, který prokoukl falešný a prázdný Západ a vrhne nás do náruče našich asijských přátel. Už se nemohu dočkat, až mi dají práci v těch svých tzv. "táborech přátelství", kde prý budeme moci (nebo muset, teď nevím) pracovat celé dny a když budeme hodní, budeme moci našim čínským přátelům stavět jejich sochy v nadživotní velikosti. To vše za hrst rýže.
Už se nemůžu dočkat, až se do tohoto snu jednou probudím. Budu křičet a křičet a vykřičím si asi hlasivky, až nebudu moci vůbec mluvit.
Radostí, samozřejmě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
