Jefim Fištejn: Proč je Obamova politika v Iráku neúspěšná

26.05.2015 14:56

Obsazení města Ramádí, administrativního střediska provincie Anbar, a útěk irácké armády se staly nepříjemným překvapením pro americkou vládu, která neustále tvrdila veřejnosti, že situace v Iráku se postupně zlepšuje a strategie prezidenta Obamy v regionu nese viditelné ovoce.

Jefim Fištejn: Proč je Obamova politika v Iráku neúspěšná
Foto: Fanpop
Popisek: Americký prezident Barack Obama

Četní kritici Obamovy zahraniční politiky vidí v ponižující porážce iráckého spojence další důkaz zahraničněpolitické slabosti současné administrativy.

Vlivný deník Wall Street Journal používá v komentářích pro Obamu velmi nelichotivé výrazivo:

„Pád Ramádí je vojenským debaklem i pro prezidenta. Celá jeho strategie byla založena na vyzbrojování sunnitských bojůvek, které se staví přátelsky k vládě v Bagdádu, a jsou schopny klást odpor Islámskému státu.

Avšak není možné úspěšně válčit, když místo slíbených zbraní slyší jen konejšivá slova, zatímco šíitští politici v Bagdádu ozbrojování přátelských sunnitů vehementně brání.

A Spojené státy jen bezmocně přihlíží. Podstata problému je v tom, že Barack Obama používá jen minimalistické prostředky v boji s nepřítelem, který usiluje o maximalistické cíle,“ píše deník.

Minulý týden světlo světa spatřila kniha analytika Colina Duecka Obamova doktrína: americká velká strategie dnes.

Autor spatřuje důvody naprosté neúspěšnosti Obamy v úzkoprsosti prezidentovy zahraniční politiky.

Na základě analýzy četných prezidentových prohlášení dospívá Colin Dueck k závěru, že Barack Obama záměrně omezil mezinárodní aktivitu Spojených států, aby ho tyto úkoly nerušily při uskutečňování vnitropolitických reforem.

Součástí této strategie je také připravenost ve všem ustupovat potenciálním protivníkům v naději, že vstřícnost poněkud utlumí jejich nepřátelskou horlivost. Tato politika končí naprostým fiaskem, domnívá se Colin Dueck.

Naproti tomu známý americký politolog Edward Luttwak má pro jev amerického ústupu ze všech bojišť poněkud vlídnější vysvětlení:

„Americká politika tradičně kolísá mezi intervencionalismem a izolacionismem a moc nezáleží na tom, který prezident a která strana zrovna vládne.

Po vietnamské válce se k moci dostal Jimmy Carter, kterému byly hodně zazlívány nerozhodnost a neschopnost tvrdě odpovědět na zadržení amerických rukojmích v Íránu.

Právě takové pozadí prospělo příchodu Ronalda Reagana, který dokázal prudce obrátit americkou zahraniční politiku a vsadil na strategii totálního zadržování Sovětského svazu a jeho vazalů.

Dá se předpokládat, že po Obamovi opět přijde prezident, který se vrátí k silové a aktivní politice a pokusí se obnovit tradiční roli Ameriky jako světového lídra,“ domnívá se Edward Luttwak. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Filip Šebesta: O prvním máji a dvou různých hloučcích

9:44 Filip Šebesta: O prvním máji a dvou různých hloučcích

První máj je v Čechách – pod vlivem veršů Karla Hynka Máchy, tedy nejpozději od dob národního obroze…