Mnoha lidem je ještě v paměti nesmělý, skromný a slušný mladý člověk, který se velmi rychle, díky právě těmto vlastnostem, vyšplhal po hyrearchálním politickém žebříčku až na post nejvyšší, tedy zmíněný post premiéra České republiky. Jenže kde ty loňské sněhy jsou? Ukazuje se, že když se (dnes už bývalému) premiérovi tzv. šlápne na kuří oko, jde všechna proklamovaná slušnost, decentnost, korektnost a diplomacie stranou. Z pana premiéra, léta se jevícího jako relativně klidného, slušného, spořádaného člověka a otce rodiny, se tváří v tvář spravedlnosti stal normální hulvát. Výroky jako „prasácké hry“, „lidský dobytek a svině“, ale také „hovadský přístup“ nebo „gestapácká policie“, člověka posouvá mezi typy lidí, kteří v roli obviněného zažívají pocity nebývalé křivdy a nespravedlnosti a v takovém případě si neberou servítky v myšlení, tím méně ve vyjadřování. Petr Načas se tak svým jednáním a vyjadřováním postavil do jedné řady sprostých zločinců, kteří se snaží svou činnost zapírat a svádět na jiné. Svým způsobem to není nijak překvapující, protože to přesně odráží i jeho osobní přístup k politice a režimu státu, jemuž stál v čele. Pokusím se objasnit blíže.
Pan Nečas se (dnes po vlastních zkušenostech) přímo štítí styku se státními zástupci nebo vyšetřovateli, jejichž práci považuje za spiknutí proti jeho osobě, potažmo jeho nynější ženě J. Nagyové-Nečasové. Obhroublou mluvou, kterou lze přisoudit zločinecké galérce, kterou používá P. Nečas vůči státním zástupcům, které nazývá „ prokurátory, resp. generální prokuraturou“ (struktura, používaná v době vlády komunistů, ale i nadále používaná např. na Slovensku) stejně jako policejním vyšetřovatelům, které považuje za „gestapáckou policii“ staví na údajně naprosto nepřiměřeném zásahu při zadržení Jany Nagyové. Tehdy však šlo ještě pouze o roli jeho pravé ruky ředitelky sekretariátu premiéra vlády, ale především milenky, tedy nikoliv o přímou životní partnerku, kterou si vzal za ženu až po jejím propuštění ze zadržovací vazby. Je to hlavně způsob zadržení a uvalení vazby jeho dnes již manželky , který jej tak irituje a přivádí až k nekontrolovanému a nekorektnímu vyjadřování. Méně či vůbec mu nevadí jeho vlastní vina , za kterou je také obviněn. Jestliže je schopen tak nekriticky, nekontrolovatelně a takřka surealisticky pojmenovávat orgány státní moci, tedy státní zástupce, resp. vyšetřovatele a způsob jejich činnosti, pak mu vůbec nedochází, jak naplnil ono známé přísloví „Kdo seje vítr, sklízí bouři“.
Pan Nečas, bývalý předseda pravicové ODS byl jedním z mnoha pravicových politiků, kteří (připusťme, že oprávněně) kritizovali vyšetřovací postupy a způsoby při zadržení, vyšetřování atd. u bývalé SNB, event. StB. To všechno se mělo po listopadu v r. 1989, nastolením „demokratického“ režimu změnit. Skutečnost? Policie a její metody se mohou měnit či mírnit jen potud, pokud jsou k tomu důvody. Nemůže přece nikdo chtít, aby se s vrahy, lupiči, zloději, podvodníky, násilníky apod. jednalo v rukavičkách jen proto, že existuje pomyslná demokracie. Je tu ovšem i varianta, kdy představy politiků byly zřejmě takové, že jich se zákony, případně zadržení, vzetí do vazby a následné vyšetřování netýkají. Jinými slovy domnívali se, že oni jsou něco jiného, něco víc, než občané jedné a téže republiky. Na tuto falešnou domněnku „dojel“ i Petr Nečas. Stále mu nedochází, že „ryba smrdí od hlavy“ a tedy, že příčina pádu jeho vlády, včetně peripetiií s jeho milenkou, dnes manželkou, je především v něm samotném.
To dokládají i pozoruhodná, ale především realistická slova advokáta Kolji Kubíčka, když na jeho adresu říká: „ Petr Nečas jako premiér měl vědět, co se chystá. Pokud nevěděl, neměl státní aparát v ruce. Pokud věděl a nekonal, pak to byla fatální liknavost (a jeho osobní chyba – pozn. autora). Pokud věděl a nemohl konat, pak opět neměl státní aparát v rukou. A to je u premiéra vždy chyba, problém a počátek konce“.
Pan Nečas je nejen udiven, on je značně pohoršen způsoby, jakými pracuje státní zastupitelství a policie. Jak se chudák Nečas trápí nad několika okamžiky při zadržení jeho tehdy ještě milenky J. Nagyové vypovídají tato srdcervoucí slova: „ Ty první dny policie používala estébácké metody, normální psychické násilí. Jana (Nagyová) prodělala trauma a dodnes je v pravidelné péči klinického psychologa!“ Jedinečný obraz amorálnosti, neupřímnosti, ubohosti a osočování vyšetřovacích orgánů, jen aby umocnil utrpení, kterému byla vystavena jeho, podotýkám v tu dobu stále jen jeho milenka. Máme snad s panem Nečasem spolucítit, projevit porozumění, anebo jej dokonce podržet a odsoudit „hovadské zákroky policie“, alias „gestapácké policie“? Proč by někdo, tím více policie, měl brát ohled, z občanského pohledu, na obyčejnou, jakkoliv vysoko postavenou, ale stále jen standardní zaměstnankyni státního správy, resp. orgánu, která proti všem dobrým mravům a etickému kodexu byla kromě pracovního vztahu současně (že by na vedlejšák?) milenkou předsedy vlády! Zaměstnankyní, které nepožívá žádných elementárních výhod nebo ohledů v srovnání např. se samotným P. Nečasem v době jeho výkonu funkce premiéra. Je to stejné, jako by jeho milenkou byla na témže úřadě uklizečka.
Jenže Petr Nečas tuto „nešťastnou, traumatisovanou, psychicky zlomenou ředitelku svého bývalého sekretariátu, svou pravou ruku, která dřela jako kůň (spíše kobyla)“, pojal za ženu a to mu dnes (ne)dovoluje projevovat nenávist, nevraživost, obviňování, osočování a hrubé urážky vůči všemu, avšak především proti tomu, co on sám jako Petr Nečas, člen, později předseda ODS a premiér koaliční vlády osobně činil, podporoval a prosazoval. Jenže on to „chudák“ myslel jinak, ani ve snu jej nenapadlo, že se to může obrátit proti němu. Nevzal v potaz upozornění, které jsem mu kdysi v osobním dopise napsal, že „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!“ Dnes je řadový občan, nula. Kope, kouše a vypouští jedovaté sliny nenávisti vůči vlastnímu stylu vládnutí! Stejně jako ve funkci premiéra se projevoval arogantně, opovržlivě, povýšeně a nadřazeně vůči obyčejným občanům, chová se i dnes – v roli nicky jako hulvát. Opravdu, není hloupý, ale sebekritiky, odpovědnosti, chytrosti a slušnosti se mu ještě ani dnes zřejmě nedostává!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz