Ten sice stále ještě působí ve vedení dozorčí rady našeho polostátního energetického gigantu, totiž ČEZ-u, ale přestože je jeho dobrozdání staré několik týdnů, tak už vlastně platí velmi relativně. Bývalý akademik zopakoval známé konstanty.
Evropská unie snad bude konečně směřovat k jednotné energetické politice a v jejím rámci vyhlásila takzvaný závazek dvacet, dvacet, dvacet, který má být pravidlem pro léta dva tisíce dvacet až třicet. To znamená snížení emisí skleníkových plynů o dvacet procent, uspořit dvacet procent spotřeby a dosáhnout dvacetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů.
Česká vláda zaujala k onomu závazku velmi váhavé stanovisko, zejména k podílu obnovitelných zdrojů, což je ovšem pochopitelné, neboť všude nejsou k jejich zvýšení stejné podmínky. Profesor Pačes vzal v úvahu zrušení tendru na rozšíření Temelína i nevyhnutelné uzavírání některých hnědouhelných elektráren.
Jako nejvhodnější náhradu za tyto kapacity navrhl dočasný rozvoj jaderné energetiky, spolu s ním rozvoj obnovitelných zdrojů, v lokální energetice potom využití biomasy a solárních panelů na střechách.
Relativní použitelnost jakýchkoli prognóz ilustrují poslední vojensko-poltické události, které znejišťují i energetickou situaci. Mohou tak být ohroženy dodávky plynu z Ukrajiny i ropy z Iráku. Na druhé straně jsou v delším časovém horizontu možné dodávky břidlicového plynu, jakkoli jsou nepravděpodobné.
V této situaci se obrátila na vládu více jak desítka českých firem s žádostí o urychlenou podporu úspor energií. Není totiž vyloučeno, že Evropská unie přikročí k náročnějšímu programu, než byly ony tři dvacítky a zástupci zmíněných firem se domnívají, že i Česká republika by mohla mít náročnější ambice a proto by prý měla – alespoň dle Lidových novin – případný návrh Evropské komise podpořit.
Ten by měl znít následovně: Emise skleníkových plynů snížit až o čtyřicet procent, podíl obnovitelných zdrojů na dvacet sedm a energetickou úsporu zvýšit na dvacet sedm až třicet procent.
Podle signatářů výzvy by Česká republika neměla mít, zejména s úsporami velké potíže a pomohla by tím prý rozhýbat i české stavebnictví. A že by rozvoj stavebnictví přispěl k rozvoji celého hospodářství, o tom není sporu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz