Vyrazí vojáci z Česka nebo z jiného členského státu NATO na Ukrajinu? Prezident Petr Pavel podpořil Emmanuela Macrona a při tiskové konferenci obou hlav států připustil, že existuje několik variant, jak by taková účast mohla vypadat. Včetně instruktorů, kteří by přímo na Ukrajině trénovali tamní vojáky.
„Naprosto se shodneme v tom, že Evropa musí hrát větší roli, pokud jde o pomoc Ukrajině a pro odstrašení Ruska od pokračování agrese. Pokud se budeme chovat a jednat v rámci mezinárodního práva, neměli bychom si zavírat možnosti podpory Ukrajiny. Jsem pro to, abychom hledali nové způsoby, včetně pokračující diskuse o možné přítomnosti na Ukrajině. Různými způsoby a formami. Způsobů je celá řada a debata k tomu již začala, měli bychom v ní pokračovat. Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u té pomoci, jakou Ukrajině poskytujeme dnes,“ uvedl v úterý prezident Pavel.
Podle Erika Besta je záhadou, co prezident myslel těmi dalšími formami a způsoby pomoci. „Celá řada možností? To by mě zajímalo, jakých. Někteří komentátoři říkají, že je veřejným tajemstvím, že vojáci NATO už na Ukrajině jsou. Podle mého názoru nejde o vojáky v tomto smyslu, ale půjde o jednotky zpravodajských služeb, kde platí odlišná pravidla. Nejsem v tomto ohledu expert, ale není to náhodou tak, že pokud by Česká republika chtěla vyslat skutečně vojáky výcvikové mise, o které prezident mluvil, vyžadovalo by to souhlas parlamentu? Vláda je tam může poslat na 60 dní, ale potom by celá debata byla o ničem jiném,“ míní pozorovatel.
„Jestliže prezident říká, že vyslat naši vojenskou výcvikovou misi na Ukrajinu je stejné, jako když se ukrajinští vojáci přijedou cvičit k nám, to se mýlí. To teda určitě stejné není,“ upozorňuje Best.
Podle jeho slov Pavlovo vyjádření vypadá, jako by svůj názor na možné vyslání vojáků s nikým předem neprodiskutoval. „Mluvčí premiéra vzkázala v MF Dnes, že se vláda k žádnému takovému kroku nechystá, že neplánuje posílat nikoho. Vyvolává to otázku, proč o tom prezident mluvil. Vybavilo se mi, že Petr Kolář na lednové akci Aspen Institutu vyzýval k tomu, abychom přešli na válečnou ekonomiku a to je také něco jiného než oficiální politika vlády. Jsou to jenom jejich osobní názory, anebo jde o předvoj a snahu přeformulovat českou zahraniční politiku? Prakticky největší kritika Zemana spočívala v tom, že prosazuje jinou zahraniční politiku než vláda. Teď to máme u Pavla. Jediný rozdíl je v tom, že pokud se Zeman něco pokoušel zrealizovat, trval na tom. Zatímco Pavel něco řekne dnes, ale zítra svůj postoj klidně změní,“ je přesvědčen.
Fotogalerie: - Vůně guláše a hnoje před vládou
„Nedávno jsem četl rozhovor s bývalým francouzským ministrem zahraničí Hubertem Vedrinem, který mluví o tom, že sice nevidí Macronovi do hlavy, ale má za to, že se nejspíš chce Macron vehementně angažovat, abychom se pokusili přesvědčit Američany k tomu, aby se ještě nadále na Ukrajině angažovali. Máme zapomenout na to, jestli je prezidentem Biden nebo jím bude Trump a prostě se snažit Američany přetáhnout zpátky. Podle mě to platí i pro prezidenta Pavla. Tento argument je zajímavý z vícero hledisek. Mimo jiné by to znamenalo, že už Ukrajinu opustili, což není úplně pravda, ale Vedrine to tak trošku vidí. Musíme prý udělat všechno, abychom neztratili americkou pomoc, protože ukrajinská armáda je na pokraji rozpadu. Přeneseno na českého prezidenta, dávalo by proto smysl, že změnil postoj,“ myslí si Erik Best.
Zabýval se také americkými primárkami, kde v tzv. superúterý jednoznačně dominovali úřadující prezident Joe Biden za Demokraty a Donald Trump za Republikány. Podle jeho slov už je prakticky jasné, že Trump nominaci pro listopadové volby získá.
Fotogalerie: - Hladoví ministři
Naopak by podle něho mohla na poslední chvíli přijít změna u Demokratů, protože je stále častěji upozorňováno na to, že prezident Biden už nemusí být k dalšímu čtyřletému mandátu zdravotně způsobilý.
„Stále je výměna Bidena ve hře, byť oficiálně se to stále nepřipouští. Může k tomu dojít na srpnovém sněmu, kde představili nějakou hvězdu. Sice by tím trošku porušili vlastní pravidla, ale to jsou pravidla stranická, nikoli zákony. Otázka stojí spíš tak, zda by to bylo dobře přijato. S přihlédnutím k sázkovým kurzům by to mohla být Michelle Obamová, která má nejlepší pozici. Je však nutné přihlédnout také k pozici Roberta Kennedyho a k vlivu jeho nezávislé kandidatury.
Michelle Obamová sice podle něho nemá osm let zkušeností jako její manžel, ale byla mu celou dobu po boku a má podobné vzdělání. „Také napsala knihu, která se stala bestsellerem. V Americe trochu v nadsázce říkáme, že každý kandidát musí napsat knihu. V současné době jasně odmítá, že by kandidovat chtěla. Pokud by ji skutečně na poslední chvíli vybrali, bude dělat jaké to je překvapení, bude dojatá atd. Roli v tom dosud hraje perfektně a hodně lidí si proto myslí, že kandidovat nakonec bude ona.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
kamilenka
