Panu Janu Hrušínskému z Divadla Na Jezerce se v názorové rubrice PL nelíbil můj článek charakteru fejetonu, v němž jsem se, se značnou dávkou pro tento žánr charakteristické nadsázky, pozastavil nad umanutým politickým tažením větší části kulturní fronty proti lidem, kteří se jim z nejrůznějších důvodů nelíbí, kteří nevolí jako oni, z nejrůznějších důvodů jim nevyhovují a do jejich představ o ideální společnosti nezapadají. Nelíbil se mu, protože je prý plný lhaní: vždyť on přece po volbách vůbec neplakal, hlavu do dlaní nesložil, žádné kolegyni nemejloval, paní Kubelkovou nezná (ale rád by), nezná ani mě (ale nelituje), do Paříže emigrovat nemíní. Článek se mu nelíbil až natolik, že ´zvažuje právní kroky´.
Nemíním komentovat míru teoretického vzdělání ředitele Hrušínského a jeho znalosti literárních postupů, bez nichž se tvorba jakéhokoli žánru neobejde, a jež by on sám měl mít, jako pracovník v kultuře, v malíčku. Snad tedy jenom letmé seznámení s fakty, které nabízejí informace z internetu. Tam je FEJETON charakterizovaný jako kratší či delší prozaický autorsky ryze subjektivní útvar, který duchaplným, odlehčeným a originálním způsobem reaguje na aktuální událost, přitom pisatelův postoj k ní musí být zřejmý. Tematicky není ničím omezen, jeho závěr bývá překvapivě a vtipně vypointován.
Jeho charakteristickým znakem je NADSÁZKA (neboli zveličení, záměrné přehánění skutečnosti s cílem zdůraznit závažnost události). Nezbytná je autorova SUBJEKTIVITA (osobní zainteresovanost pro dané téma, čitelné stanovisko k problému), přičemž ve způsobu pojetí a zpracování převládá HUMOR (vědomá tvůrčí činnost, při které je skutečnost vytvářena či popisována odlišně tak, že to vzbuzuje pobavení a emoce), případně jeho vyšší stupeň IRONIE (dosahující humorného účinku tím, že vyslovuje něco podstatně jiného, než skutečně míní; může přehánět, zastírat nebo říkat přímý opak), ale i SATIRA (využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů ve společnosti) ba až zcela krajní SARKASMUS (forma kousavá, obvykle vyjadřující i jisté pohrdání). Zdaleka ne vše v tom článku bylo, a ani to málo p. Hrušínský nepochopil.
Jako kluci jsme o podobných názorových přešlapech říkali, že jejich autor je „vedle, jak ta jedle“. Rozhořčenému panu Hrušínskému jeho roztomilé pomýlení přesto stačí kde zvažování právních kroků. Jsem pro, bude soud, konečně se o mně začne psát v novinách. Dokonce budu ochotně spolupracovat na záchranu společenské atmosféry návrhem restriktivních opatření proti podobně tvořícím pisálkům. V první řadě bych navrhl zákaz žánru zvaného fejeton, protože v sobě ukrývá nebezpečí psaní kohokoli cokoli jedovatého na někoho úplně jiného. Pro posuzování odpovídající povolené míry humoru doporučuji při ministerstvu kultury založit patřičný úřad. A konečně vypracovat seznam přesně určující a také spravedlivě postihující prohřešky, obsažené v literárních útvarech. Každé použití například ironie navrhuji potrestat až dvěma roky podmíněně, veřejnou omluvou a finanční pokutou do výše 10 000 Kč. Pochopitelně vše odstupňované podle společenského postavení ukřivděného a zesměšněného.
Uražená ješitnost p. Hrušínského našla souznějícího zastánce na internetovém deníku Forum24. Zaplaťpánbůh, že i takový zdroj a jednosměrná informační masáž existuje, protože alespoň dokazuje tu velkou míru demokratičnosti a svobodného vyjadřování, které v této společnosti stále ještě existuje. Jenom je divné, že znechucení p. ředitele převzala bez toho, aby ho – ve vlastním zájmu – upozornila, že fňuká sice pěkně, ale na blbým hrobě.
Zbývá otázka, proč tedy tak hloupoučkou reakci tento seriózně se tvářící server zveřejnil. Snad naznačením, že to učinil navzdory ´manipulacím v Parlamentních listech´, protože my dnes přece potřebujeme ´svobodná média´? No, po celoživotní novinařině bych mohl o manipulaci (dříve se říkalo cenzura) něco vyprávět. I dlouhé roky po Listopadu, třeba o svévolném zasahování do materiálů v Lidových novinách, o úpravách textu, kterými zveřejnění podmiňovali v Reflexu atd. Do Parlamentních listů přispívám rád především proto, že jsem se v nich s podobnými cenzorskými záchvaty nesetkal a denně se přesvědčuji, že to nepostihuje ani nikoho jiného, ať je to seriózní pisatel nebo přihlouplý grafoman a provokatér jakýchkoli názorů, protože i to patří do svobodné diskuse. Tak si alespoň já, po více než půlstoletí novinářské profese, představuji svobodné médium.
Jiří Macků
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
