Představa, že se objeví geniální politik, bez toho, že by prošel manažerskou průpravou, že by neměl potřebný odborný základ a zkušenosti i v oblasti komunální politiky a bude svou funkci v obci plně zvládat , je naivní. Pokud se primátorem Prahy stane člověk, který do té doby – podle vlastních slov – sledoval zasedání pražského zastupitelstva jen na internetu, není to dobré ani pro něj, ani pro město. Pokud takových „borců“ je v městské radě většina, tak nemůžeme očekávat žádné zázraky. Vývoj a pokrok je vždy jednotou kontinuity a diskontinuity. Prostě v městské radě Prahy nebo na centrální úrovni ve vládě by měl být někdo, kdo již v předchozím období či předchozích obdobích v těchto pozicích působil. A vedle toho by měli do funkcí v pražské městské radě anebo ve vládě přicházet lidé nezatížení vazbami z minulosti. Jedno i druhé je důležité. Jedni mohou korigovat ty druhé. Bohužel, v pražské městské radě se v současné době sešlo lidí, kteří mají jen malé anebo žádné zkušenosti s komunální politikou a jen malé či žádné zkušenosti z výkonu manažerských funkcí a jen malé nebo žádné odborné předpoklady pro výkon náročných funkcí, většina.
Čím větší mají problém zvládat své funkce v odborných otázkách, tím větší oblaka mlhoviny kolem sebe vytvářejí. Dnešní rozhovor MFD s primátorem Prahy Hřibem je mimořádně politologicky zajímavý. Možná, že je chybou redaktorů, že v tomto rozhovoru úplně vynechali otázky týkající se rozvoje Prahy. Zůstali pouze u více méně obecných otázek typu: „Proč si dnes řada Pražanů myslí, že město stagnuje a vy se ocitáte v průzkumech nejen daleko za P. Bémem, ale i za A. Krnáčovou?“
Pan primátor na to odpoví jednoduše, že průzkumy moc nesleduje a je to vyřízené. V metru, kterým prý jezdí do práce, se setkává jen s pozitivními reakcemi a to, co lidé nevědí, to bude na webu magistrátu všechno uvedeno…
Velká část rozhovoru je věnována problematice zahraničních vztahů, a to zejména k Číně. Musím říci, že primátorovi, který je sice zcela neschopný a nekompetentní řídit město, nechybí mimořádná obratnost v rozhovorech s médii. Má schopnost uhnout od jakéhokoliv tématu k jeho zlehčení, často za použití zcela demagogických argumentů. Tak například, aby se vypořádal s kritikou předsedy KSČM Filipa, sdělí, že tu přece nemůže brát vážně, protože se jedná o „stranu, která podporuje vládu svého třídního nepřítele“… Kritiku od ministrů Petříčka či Zaorálka vlastně nezaznamenal a s celou záležitostí, kolem smlouvy s Pekingem, která by stejně do dvou let vypršela, vyřešil tím, že napravoval „chybu našich předchůdců“.
Otázka je, proč vlastně chtěl on a stejně sinožroutsky smýšlející kolegové v městské radě udělat kolem partnerské smlouvy s Pekingem takový rozruch. Prostě ten rozruch udělat potřeboval. To, že jeho postup mohla čínská strana hodnotit jako útok na politiku jednotné Číny a že tím zkomplikuje politické vztahy s Čínou, jej přímo těší a baví. Prostě ten člověk je schopen jen destrukce. Budu velmi zvědav, kolik na konci volebního období této městské rady bude ukončeno nebo zahájeno investičních akcí nad 200 mil. Kč. A tím nemyslím pitomosti typu nových přístřešků na stanicích MHD, které budou stát několik set milionů korun, když by mohly na jejich místě sloužit přístřešky zainventované soukromými investory. Tedy, bez nároku na rozpočet města.
Otázka je, jak to bude s výstavbou trasy D metra. Jak to bude s dokončením výstavby vnitřního městského okruhu. Mohl bych ve výčtu velkých akcí města v oblasti investic pokračovat... Město v předchozím volebním období bylo schopno aspoň sumarizovat veškeré potřebné investice, které by měly být hrazeny z městského rozpočtu. Minulá městská rada, ba ani tato městská rada nebyly ovšem schopny určit priority, ani nastínit zdroje financování. A tak se k investicím a jejich realizaci přistupuje zcela nahodile. Jako když ve varieté kouzelník tahá králíky z klobouku. Podle mých, ne možná přesných informací, má město kromě toho k dispozici nějakých 20 mld. Kč ve svých rezervách. A neví, co s nimi udělat. Kolem postupu v oblasti bytové výstavby je městská rada v permanentním sporu... Vymýšlí komplikovaný způsob finančního a majetkového řešení, místo, aby se podívala do zahraničí (např. Vídeň anebo britská města), jak to tam funguje.
Významná část rozhovoru MFD s primátorem je věnována posedlosti Pirátů, pokud jde o údajný vliv autoritářských režimů na český politický systém. Zpráva z Bakalova Aktuálně.cz, „že si Home Credit, ze skupiny PPF Petra Kellnera najal komunikační agenturu na vylepšení obrazu Číny v zemi“, se bere jako fakt. Nepochybují o ní ani redaktoři MFD, neboť takto oni otázku kladou a nerelativizuje jí ani pražský primátor. Seriózní politik by se tázajících redaktorů přece musel zeptat, kde Bakalova média vzala pro toto své tvrzení důkazy. Kde je má? A jaké ty důkazy jsou. Je to nějaký plán Home Creditu? Či smlouva o PR podepsaná PR agenturou a P. Kellnerem či J. Šmejcem, v níž bychom to explicitně vyjádřené našli? Jsem přesvědčen, že nic takového neexistuje. Je to fake news, která se Hřibovi prostě hodí, aby mohl strašit. V tomto případě Čínou. Tak jako kdysi v USA McCarthy údajnými či skutečnými komunisty.
A tak Hřib blábolí o tom, že rada města musí řešit jakousi „závislost“, do které město nebo městské společnosti vmanévrovali jeho političtí předchůdci.
A návazně si redaktoři vzpomněli ve své otázce také na mě: „...přímo Praha má od dob Jiřího Paroubka 6,73% ve společnosti PPF Banka“. Primátor celkem správně uvádí, že za posledních deset let město nedostalo z této společnosti žádné dividendy. Možná si mohl zjistit u svých četných poradců, že celková tržní hodnota PPF Banky je dnes cca 20 mld. Kč a že tedy město má v bance majetek za cca 1,4 mld. Kč. Pokud svůj majetkový podíl prodá, může z těchto peněz financovat například opravu jednoho z pražských mostů. Nebo generální opravu Divadla Na Vinohradech. Na druhé straně je pravdou, že město má v kase nevyužitých až 20 mld. Kč na svých účtech... Takže být na místě primátora, spíše bych uvažoval o dohodě s PPF bankou o každoroční výplatě dividendy. Do té doby, než si město ujasní, co se svým podílem v bance udělá. Ale město má samozřejmě také možnost dividendy, jež kazdoročně vzniknou (nebudou zase v tak zázračné výši), investovat do této banky a svůj zhodnocený majetkový podíl prodat třeba za dva až tři roky.
Jen chci dodat malou doušku. Majetkový podíl města v PPF bance vznikl v roce 2001, když město nejprve vyčistilo svou První městskou banku a poté ji prodalo (za cca 0,5 mld. Kč) ve výběrovém řízení skupině PPF. A skupina PPF si vymínila, že město si v bance nechá určitý (velmi nízký) majetkový podíl. Jen tak mimochodem, tento prodej jsem neorganizoval já, jako náměstek primátora pro finance, protože jsem na věc měl, stejně jako celý klub ČSSD v zastupitelstvu, jiný názor, nežli ODS a KSČM. Nicméně dívám-li se zpět, skupina PPF velmi dobře zhodnotila majetkový podíl města v bance. Pan primátor by se měl na věci dívat velmi střízlivě. Skupina PPF není agenturou Číny v ČR a není potřeba a ani to nesvědčí o velkém politickém bystrozraku jí téměř nezakrytě vyhrožovat, že si město, respektive městská rada, na jeden z údů této skupiny (velmi dobře fungující banka PPF) posvítí.
Na rozdíl od starostů Vídně, Berlína. Mnichova, tedy velkých metropolitních měst střední Evropy, je pražský primátor jen prodavačem iluzí. Není schopen praktických činů a jen hledá kontroverze s vládou a premiérem v těch oblastech, kde si myslí, že to Pražané spolknou (vztahy k Číně). Možná, že to bude chvíli trvat, než Pražané pochopí, že tento muž je líný a pro město zcela neužitečný.
Jiří Paroubek
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
