Jitka Albrechtová: Jde nám o život?

21.09.2017 21:05

Příroda je nekompromisní. Přežije jen nejsilnější. Vše v ní je v rovnováze. Čerpejme z ní.

Jitka Albrechtová: Jde nám o život?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Děti - ilustrační foto

Predátoři a štvanci. Mnohdy je ale predátor překvapen a zabit, nebo je donucen ustoupit. Záplavy, hurikány, zemětřesení, atd., příroda si poradí.

A co my, lidé?

Je 21. století. Lidé žijí v luxusu i na ulici. Závist a nenávist, zoufalství a beznaděj nutí lidi k zoufalým činům. 

Tradiční model rodiny již není preferován. Manželské svazky se sice stále uzavírají, mnohdy ale dojde k rozvodu. Pře o majetek, o děti, nedostatek finančních prostředků, obava o vlastní omezení komfortu na úkor dětí, snižuje porodnost, lidé často žijí raději v homosexuálním svazku a děti si adoptují, než aby výše uvedené, absolvovali.  

Děti mnohdy končí ve výchovných zařízeních, delikvence mládeže stoupá, snižuje se hranice, kdy děti poprvé ochutnají alkohol, ochutnají první cigaretu. Ženy stále za účelem získání peněz provozují prostituci, muži se raději obléknou do saka a prodávají produkty či nabízejí finanční služby, řemeslo upadá. Hudba je agresivní, mnohdy vystihuje problematiku, ale „správný“ pohled na ní jen umocňuje, ale neřeší. Lidé tvrdě pracují ve fabrikách za směšnou mzdu, děti sedí u počítačů, senioři umírají bez peněz, ale v luxusně zrekonstruovaných domech z dotací EU. Personálu je nedostatek. Češi utíkají za hranice za vyšší mzdy a my „vyživujeme“ romskou, utiskovanou menšinu. Stát dotuje cizince. Kultura upadá, země se připravuje na příchod nové, islámu.

Toto je demokracie? Toto je svoboda? Toto jsme skutečně chtěli? Jak se zase vrátit zpět do reálného světa? Půjde to ještě vůbec?

Ano, půjde. Zákony ukládají lidem povinnosti. Listina Základních práv a svobod chrání práva všech občanů. Pokud budeme dodržovat zákony, nesmíme být omezeni na svých právech.  Pokud máme svou víru, nesmíme násilím přijmout jinou.

Pokud chceme lépe žít, měli bychom nejprve zkusit změnu v naší zemi. Doma. Třeba bychom se mohli mít daleko lépe, kdybychom si našli lepší zaměstnání, a to i za cenu dalšího sebevzdělávání, ale byli bychom se svou rodinu v přímém kontaktu.  Ne na sociálních sítích. Rodiče často nutí nedostatek finančních prostředků pracovat v zahraničí. Vyšší mzdy, vyšší přídavky a téměř nulová nutnost znalosti jazyka. Raději budou pečovat o zahraniční rodiče bohatých, než o domácí chudých.

Pokud mají učitelé vyšší mzdy jen proto, že je to nutné a nemorální, protože mají nejnižší platy ve světě, proč tedy děti často výuku nechápou a my rodiče jim musíme vlastními prostředky a logickým myšlením a zdravým selským rozumem vše vysvětlovat?  Proč mají neustále projekty, které je nutné dělat na počítači a mít k tomu tiskárnu, když některé rodiny počítač vůbec nemají, anebo mají, mají internet, ale nemají tiskárnu?  Proč některým dětem sociální úřady hradí výlety, tábory, rodiče do práce nechodí, přesto by mohli, ale nejdou, protože je to výhodnější, ale ty rodiny, kde oba pracují a často jsou zadlužení, nemohou poslat svá dítka nikam?

Převzato z profilu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.