Josef Mlejnek: Závěry ze smutné statistiky

02.03.2014 15:00

Počítání mrtvých je samozřejmě smutné a vyvozování analytických závěrů z podobných počtů může zavánět cynismem. Zejména jde-li o oběti střelby represivních složek státu do protestujících. Navíc, v takových případech je přesná statistika nemožná, neboť informace se mohou opírat i o fámy nebo jen o velmi problematické zdroje.

Josef Mlejnek: Závěry ze smutné statistiky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Václavském náměstí v Praze se konal protest proti situaci na Ukrajině. Janukovyčovi příznivci chyběli

Počet obětí posledních událostí na Ukrajině se blíží ke stovce. Někteří jsou stále neznámí, jiní mají na internetu nejen jméno a údaje o věku, profesi a původu, ale i fotografii, tedy tvář. Internetová encyklopedie Wikipedia už obsahuje i samostatné heslo „Seznam osob, které zahynuly během protestů na Euromajdanu“. Autoři hesla – vycházím zde z verze v angličtině – vytvořili přehlednou tabulku a uvádějí též zdroje, z nichž čerpali.  

Jejich listina obsahuje 85 jmen. Nejméně osmdesát jich zahnulo přímo v Kyjevě – i zde lze přesný údaj obtížně určit, neboť například tělo jednoho z aktivistů Euromajdanu, Volodymyra Naumova, bylo vyloveno z Dněpru. Nicméně odehrávají-li se protesty v hlavním městě, dalo by se očekávat, že většina obětí bude pocházet z metropole nebo jejího blízkého okolí.  

V ukrajinském případě tomu tak není. U pěti obětí není uvedeno, odkud pocházejí, kde se narodily nebo kde žily, když začaly protesty. Z Kyjeva nebo Kyjevské oblasti pochází jen 13 obětí, což z celkových sedmdesáti pěti lidí, kteří zahynuli v Kyjevě a zmíněná tabulka na Wikipedii uvádí jejich původ, činí 17 %. Z východní Ukrajiny je obětí pouze sedm, ani ne desetina.  

Většina obětí pochází ze západní třetiny Ukrajiny, celkem 39, tedy přes padesát procent. Šestnáct z nich, přes dvacet procent obětí, do Kyjeva dorazila ze Lvova nebo Lvovské oblasti, z centra ukrajinského nacionalismu.  

Co z toho plyne? Euromajdan je z významné části projevem snah a tužeb západní části země, která prosazuje představu Ukrajiny jako národního státu, kde je hlavním, konstitutivním rysem národa jazyk. Tomu odpovídá i nedávné zrušení jazykového zákona přijatého za Janukovyče, který umožňoval používání ruštiny či jiného menšinového jazyka jako jazyka úředního vedle ukrajinštiny – v oblastech, kde žije alespoň deset procent jeho uživatelů.  

Evropská unie by po Ukrajině jako jednu z podmínek vstupu podobný zákon nepochybně žádala, což by asi většinu aktivistů z Euromajdanu překvapilo. Nicméně je zřejmé, že současný konflikt na Ukrajině rychle nabývá podobu boje spíše za etnicko-politickou identitu, nikoliv primárně za demokracii.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rozhlas.cz

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…