Josef Provazník: ODS se musí konečně začít chovat skutečně pravicově

Kromě ODS, Soukromníků a Svobodných naše zájmy nikdo jiný nezastupuje. Pokud nezíská některá z těchto tří stran přes 20%, tak se v nejvyšší patrech domácí politiky nic nezmění. Můžeme na ODS nadávat, vysmívat se jí, trucovitě ji nevolit, ale fakt je ten, že bez ní současný triumvirát ANO/ČSSD/KDU-ČSL porazit nelze.

Pokud se to však má stát, musí se ODS konečně začít chovat skutečně pravicově. Proč tomu tak ani po třech letech od „restartu“ stále není? Důvodů a problémů je samozřejmě více. Pojďme se podívat na ty klíčové.

1. Absence lídra

Žádná politická strana na světě ještě nevyhrála volby, pokud neměla svého lídra. Petr Fiala je inteligentní chlapík, ale voliče oslovit nedokáže. Nemá to v krvi. Lídrem nemůže být každý. Inteligence a slušnost sama o sobě nestačí. Potenciálních lídrů ODS příliš nemá. Jeden z nich se vrátil do strany po douhých letech zkraje tohoto roku. Jeho jméno znáte. Je to Václav Klaus ml.

Komentáře, které publikuje každý týden na Novinky.cz, mají obrovský úspěch. „Já tedy starýho Klause nemusím a ODS taky ne, ale mladýmu Klausovi bych hlas dal“. To je jeden z častých komentářů, které se objevují v diskuzi pod každým jeho textem. V anketě na ePortál.cz dostal coby potenciální lídr partaje téměř 60%. Fiala jen asi 10%. Hlasovalo 6000 lidí. Ne, že by se snad ODS měla řídit jednou anketou, ALE...

Členská základna by VK ml. uvítala, současné vedení nikoli. „My toho Klause v Praze kandidovat nenecháme. Uklidíme ho někam do Ústí, nebo do Ostravy,“, nechal se podle několika mých zdrojů slyšet poradce Fialy Jan Klusáček. Šéf ODS pro Prahu Filip Humplík zase o Klausovu názoru na EU říká, že je příliš „radikální“. Ano, VK ml. chce czexit, Fiala a spol. reformu EU. To jsou názory, které spolu nemohou příliš dlouho koexistovat. Stejně jako jejich autoři.

2. Příliš široká "ideová rozkročenost"

a) Eurooptimisté

Ve straně existuje hned několik myšlenkových proudů, které nejsou navzájem kompatibilní. „Umírněné“ vedení si nepřeje odchod z EU. Nesmíme se prý izolovat. Po vzoru svých souputníků v podstatě hlásají onen geograficko-politický renonc, že kdybychom odešli z EU, tak bychom zároveň opustili také Evropu. Ve členské základně však sílí pocit, že EU je nereformovatelná.

b) Pravdoláskaři

Člověk by očekával, že vztah k prvnímu polistopadovému prezidentu bude mít ODS dostatečně vyjasněný. Havel prosazoval nepolitickou politiku, ODS považoval za zlo, kapitalismus považoval za nutné zlo. Čistě ideově neměl s pravicovými idejemi nikdy nic společného. Naopak představoval a zaštiťoval názory a postoje, které šly proti směřování a existenci ODS.

To je pouhé konstatování. Je proto nešťastné, že v ODS existuje pravdoláskařské křídlo. Nelze nijak blíže určit, jaké procento členů tento proud zahrnuje. V každém případě kandidát do Senátu František „Čuňas“ Stárek v nedávném rozhovoru pro Reflex označil Havla za svého přítele a ze všech tří polistopadových prezidentů mu je údajně nejblíže.

Místopředseda ODS pro Středočeský kraj Michael Pánek zase organizoval slavnostní odhalení lavičky Václava Havla v Černošicích. ODS by neměla Havla hanit, ale je poněkud nelogické, když jej oslavuje. Pro spoustu ODSácké pravdoláskaře by případné vítězství Václava Klause ml. v boji o předsednictví bylo důvodem k opuštění strany atd. Jestli je za tím nějaký mindrák z toho, že je synem bývalého předsedy strany, tak to je otázkou.

c) Zastánci „spojování“ pravice

Onou „pravicí“ ovšem míní TOP 09, která nemá s pravicovými idejemi prakticky nic společného. Ano, v ODS stále panuje iluze o tom, že Kalouskovi topkaři by byli dobří parťáci. Jako kdyby se tito naivkové nepoučili z jedné nepovedené koalice, kdy Kalousek slabého Petra Nečase naprosto zválcoval. Petr Fiala by dopadl v podstatě stejně.

d) Bojovníci včerejších bitev

„Patříme na Západ, ne na Východ“. Tento volební slogan ODS do letošních krajských voleb je důkazem naprostého diletantství a nepochopení aktuální situace. Podobný slogan by se velmi dobře hodil do voleb v roce 1946, kdy šlo skutečně o střet západního a východního vidění světa. Dnes už ne, protože Rusko vnímá jako vzor hodný následování možná tak podivín Jiří Vyvadil a jeho pět přátel z mokré čtvrti.

ODS tak naskakuje na hru jisté skupiny novinářů, politologů a propagandistů, kteří jakoukoli kritiku EU vnímají jako důkaz přízně Putinovu Rusku. Dříve byli největšími nepřáteli režimu „agenti imperialismu“, dnes to jsou „agenti Kremlu“. Chcete svého rivala naprosto dehonestovat? Označte ho za slouhu Putina. Je relevantní přijít do voleb v roce 2016 se sloganem jako ODS?

3. Nulový koaliční potenciál

Dokud ODS nezíská v celostátních volbách aspoň 25%, postrádá její existence jakýkoli smysl. Je to podobné, jako kdyby měla německá CDU či britští konzervativci 10%. Pokud se chce ODS zachovat pravicově a zásadově, nemá za současného rozložení sil žádného vhodného koaličního partnera. Soukromníci a Svobodní jsou bohužel pro ni zatím příliš slabí a těžko očekávat, že by mohly v blízké boudoucnosti atakovat dvojiciferný výsledek.

Na komunální úrovni je ODS přes svoji „psaneckou“ image součástí několika bizarních koalic, které by na té nejvyšší úrovni nikdy neprošly. Ani v komunálu si totiž nemůže příliš vybírat. V poslední době tolik populární lokální subjekty většinou nejsou pravicové a raději utvářejí středo-levé koalice. ODS je na komunální úrovni často jen do počtu a bez faktického vlivu na politické i společenské dění.

4. Chabé „personální obsazení“

O předsedovi Petru Fialovi už řeč byla. Příliš slavné to není ani na dalších postech a to zdaleka není jen můj „objektivní názor“. Podobně smýšlí celá řada členů strany. Z devítičlenného předsednictva stojí za zmínku jen Jaroslav Kubera a Jan Zahradil. Primátor Teplic Kubera je po mnoho let fakticky jediným magnetem na voliče. Vyhrává volby za každého počasí i předsedy strany.

Se Zahradilem je to přece jenom složitější. Dvakrát volil Barossa a tragicky se mýlí v pohledu na Turecku i EU. Na druhou stranu vedle Jany Černochové a Filipa Humplíka jako jeden z mála „bafuňářů ODS“ obhajovat své názory třeba i ve facebookové diskuzi. V neposlední řadě si dobře uvědomuje, jakým způsobem stranu rozežírá pravdoláskařské křídlo. A právě proto je jeho role nezastupitelná.

Do naprosto jiné katagorie patří Miroslava Němcová, která šla od té doby, co přestala papouškovat Václava Klause, hodně dolů (téměř doslovná citace jednoho nejmenovaného člena ODS). Letos v březnu naprosto zbytečně a hystericky vyčítala expředsedovi ODS Petru Nečasovi jeho angažmá při „vylepšování“ vztahů s Čínou. Ještě nesmyslnější byl její požadavek, aby se Zeman omlouval za svůj bonmot o kalašnikovu a premiéru Sobotkovi.

Je trestuhodné, jakým způsobem ODS doslova zašlápává do země své výrazné osobnosti. Autor těchto řádků je rodilý Pražák, ale to mu nebrání jmenovat v této souvislosti například Vladana Krásného a Roberta Kotziana z Brna. S prvně jmenovaným jsem dělal kdysi rozhovor poté, co jistě nejenom mě zaujalo jeho vystoupení na tehdejším kongresu ODS. Zkrátka a dobře, ještě stále je v ODS spousta osobností, které mohou stranu vrátit zpátky do hry.

5. Špatný výběr kandidátů

Občas se zdá, jakoby výběr kandidátů do voleb vyřizoval v ODS někdo z TOP 09. Františka Stárka jsem už zmiňoval výše. Jeho silácké texty o Rusku a chválení Václava Havla jsou samy o sobě dost bizarní na to, aby člověk pochyboval o fundovanosti jeho názorů. Boj proti Rusku (SSSR) a komunismu byl tématem v 90. letech. Teď už Ruskem straší jen senátor Štětina a další jeho potrefení kolegové z TOPky.

Ale Stárek aspoň před rokem 1989 nenavštěvoval VUML (Večerní univerzity marxismu-leninismu), jako tomu je u kandidáta ODS do Senátu Jiřího Pernese. Tento historik a plodný spisovatel působil v roce 2010 asi šest týdnů jako šéf Ústavu pro zkoumání totalitních studií. Jako první krok zahájil personální čistku ve vedení Ústavu a byl za to ODS velmi tvrdě kritizoval. Ale čas asi zahojí všechny rány a dnes je absolvent VUMLu Pernes váženým kandidátem ODS do Senátu.

Nejenom, že si ODS špatně vybírá své kandidáty, ale navíc ještě podporuje kandidáty ze stran, které vyznávají naprosto protikladnou ideologii. Jak si vysvětlit, že šéf ODS Novojičínska Jakub Unucka na předvolebním billboardu podporuje kandidáta do Senátu Zelených za Novojičínsko Petra Orla? Zelení hájí neziskovky, dotace, regulace, kvóty i multikulturalismus. Ví o tom pan Unucka?

Nevím, do jaké míry vedení ODS monitoruje mediální vyjádření „bulváristy“ Pavla Novotného, který je zastupitelem za ODS v Praze – Řeporyjích, ale měla by začít. Přečtěte si někdy jeho názory na Evropskou unii, migrační krizi či prezidenta Václava Havla. Zejména jeho vulgární tón je alarmující a s konzervatismem nemá nic společného. Vsadil bych se, že kdyby chtěl „někam“ kandidovat, podpoří partaj i jeho.

Dost komicky působí i kandidát ODS do Senátu Jaroslav Morávek, který se označuje za "motorkáře a rockera". Také on byl, stejně jako Stárek, za komunistického režimu pronásledován. Ani to však neomlouvá jeho prvosignální názory na současné Rusko (ZLO) a Evropskou unii (DOBRO). Jeho srpnový rozhovor na serveru ParlamentníListy.cz ostatně hovoří sám za sebe.

6. Chybějící volební téma

ODS dlouhodobě hledá téma, se kterými by oslovila "široké masy voličů". Mohla by uchopit migrační krizi, ale opatrnické vedení se nejspíš obává, že by si to strana definitivně rozházela u pokrokových novinářů. Jako jasná "loženka" se jeví téma vystoupení České republiky z Evropské unie, ale také toho se opatrnické vedení partaje obává a místo toho naivně hovoří o reformách EU.

Boj proti EET a Babišovi není špatné téma, ale na to by si musela ODS najmout lepší reklamní agenturu a přijít s propracovanější kampaní a nemít proti sobě média. Ještě je ve hře odpor vůči prezidentu Miloši Zemanovi, který však straně příliš nových voličů nezíská. Zemana podporuje i celá řada pravicově naladěných voličů. Vedení ODS by si mělo uvědomit, že 90. léta jsou už dávno pryč.

Prezident Zeman je někdo jiný než premiér a šéf ČSSD Zeman, které jsme všichni svorně nemohli vystát. Žijeme v jiné době a čelíme naprosto odlišným problémům. Někdejší socialista Zeman dnes ukazuje, že se stal socialistou jen nutnosti, protože za pravici už vystupoval Klaus. A i když se s ním v mnoha tématech ODS neshodne, je naprosto kontraproduktivní jít do něj tvrdě jako do Babiše. Jakoby Fiala zapomínali, že byl Zeman zvolen přímou volbou....

Suma sumárum, dokud ODS nevymění vedení a nezačne horovat pro "czexit", volební úspěch se nkonat nebude. Otázkou ale není "jestli", ale spíš "kdy". Současné přešlapování na místě je dlouhodobě neudržitelné. Evropská unie se voličům svými neumětelskými zásahy při řešení finanční krize v Řecku, migrační krize a konfliktu na Ukrajině natolik zprotivila, že pouhá reforma nikoho neuspokojí. Na to už je příliš pozdě....

Závěr - „nová“ ODS?

Pokus o vybudování „nové ODS“ nevyšel a i mnozí skalní členové ODS se obávají rozpadu strany. Členská základna si stěžuje, že s ní vedení strany většinu témat ani nekonzultuje a chová se arogantně. Příkladem budiž aktuálně probíhající předvolební kampaň. To samé platí například o dosti amatérské koláži, kterou zveřejnila ODS na svém centrálním facebookovém profilu. Miloš Zeman na této koláží objímá s Putinem.

V doprovodném komentáři autor příspěvku vyčítá Zemanovi, že nejel na pohřeb Šimona Perese a radši dal přednost Dialogiu civilizací na Rhodosu, který organizuje bývalý šéf ruských železnic a do svého propuštění i věrný spojenec Vladimira Putina Vladislav Jakunin. Pohřbu izraelského socialisty Perese se osobně, s jarmulkou na hlavě, účastnil například Barack Obama, který přitom patří mezi nejvíce protizraelské prezidenty USA v posledních padesáti letech.

„Novou“ ODS si přáli „pokrokoví“ novináři, pravdoláskaři, udatní bojovníci proti korupci a obdivovatelé Evropské unie. Průměrný pravičák si pouze vždy přál, aby se ODS konečně vzpamatovala a přestala oficiálně podporovat naše členství v socialistickém molochu jménem Evropská unie, začala konečně hájit pravicové hodnoty, uvážlivěji vybírala své kandidáty a přestala snít o spolupráci s ryze levicovou TOPkou. Strana nyní nemá co ztratit. Než se potáce kolem 10%, to je lepší to rovnou zabalit.

V nadcházejících volbách má pravičák v podstatě tři možnosti. Nejít k volbám, hodit to ODS, nebo hlasovat pro Svobodné/Soukromníky. Pro českou pravici by bylo ideální, kdyby uspěli všichni jmenovaní. Na druhou stranu, další volební debakl by snad v ODS rozhoupal stojatí vody a došlo by k razantním (idejovým i personánlím) změnám. Včera bylo pozdě!

Vyšlo na eportal.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.