Máme dávat do zdravotnictví zdroje ve vztahu k HDP, nebo máme upřednostnit jeden segment před druhým, zvyšovat podíl úhrad od pojištěnců…. Spousta otázek bez jednoznačných odpovědí. Ale zdravotnictví by nikdy nemělo být jen politickým problémem, ovládaným politiky, kteří mají mnohdy rozdílný názor od svých předchůdců, nebo dokonce sami názory v čase mění.. Mělo by být řízeno čísly, tedy mírou efektivity, zájmem státu, který je prvořadý bez ohledu na vládu, která je právě u moci.
Mělo by platit, že hlavní regulátor trhu, tedy ministerstvo zdravotnictví, má základní cíl – udržet vyrovnaný rozpočet ve zdravotnictví, na zdravotnictví mohu vydat jen tolik peněz, kolik mám k dispozici. Případný nepoměr vede k tomu, že z dlouhodobého hlediska zaplatí důsledky nesystémového postupu stát.
Každému by mělo být zřejmé, že stejně jako v osobním životě mohu utratit jen to, co vydělám. Pokud bych doma hospodařil jako MZ, pravděpodobně by na mě přišel exekutor a následovalo by trestní oznámení… ne tak v případě hospodaření některých velkých nemocnic, zdravotnických zařízení, nebo i samostatných lékařských ordinací. To vše pod taktovkou MZ, které vytváří základní mantinely, chceme-li legislativní rámec, určující základní ekonomické i etické vazby mezi klientem, tedy pacientem, zdravotní pojišťovnou a lékařem nebo zdravotnickým zařízením. Tak jednoduché to je, tak složitě a neprůhledně to funguje.
Jak je možné, že zdravotnictví, které v době největší krize v roce 2009 rostlo meziročně o více než 10 % (tedy více než 20 mld. Kč), požaduje další zdroje zvenčí – často odůvodněné pro ekonoma až úsměvnými požadavky. Hlavně když není nutné hledat úspory uvnitř systému. Zdravotnictví rostlo i v letech 2010 až 2012. Jak je možné, že existují poskytovatelé služeb, proti nimž je vedeno trestní řízení za nehospodárné zacházení s prostředky, nákupy předražených přístrojů… a zároveň těm samým zařízením zvyšujeme úhrady od zdravotních pojišťoven.
Je správné, že MZ, postavilo úhradovou vyhlášku na rok 2014 deficitně v předpokládaném objemu 4-5 mld. Kč, a nevadí mu to? Jak je možné, že úhradová vyhláška obsahuje technické chyby, které nesbližují úhrady, ale naopak zvýhodňuje některé nemocnice před jinými a zároveň poškozuje zdravotní pojišťovny. Je možné, že MZ má za cíl, aby se úhrady v segmentu nemocnic dostaly na úroveň VZP, která hospodaří deficitně, a zároveň tato úhrada neodpovídá technické výši? Je tedy vyšší, než poskytují jiné, zejména střední a menší pojišťovny, které dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, nepůjčují si od státu, ani nedostávají každoroční dotace v rámci přerozdělení prostředků mezi pojišťovnami. Chceme také tyto pojišťovny dostat do deficitu, zatímco VZP, hospodařící s každoročním deficitem několika miliard korun investuje do systémů, jako jsou IZIP, a prostřednictvím spřátelených firem investuje nenávratně a zbytečně miliardu korun, kterou vybrala na zdravotním pojištění od svých klientů? To je ta cesta podporovaná MZ a státem?
Je správné, že MZ je již druhé volební období ovládáno představiteli nemocnic? Nemůže tento fakt souviset s preferencí nemocnic v úhradové vyhlášce 2014? Nebo s obavou sáhnout do vosího hnízda hospodaření nemocnic, které si často v podstatě podvodně na úkor zdravotních pojišťoven účtují platby, kterými potom pokrývají jiné výdaje, se zdravotní službou pacientům často nesouvisející?
Poslední dobou v médiích vystupuje MZ často jako přítel VZP, ostatně ředitel VZP je bývalým čelným funkcionářem MZ, a tak místo tlaku na změny v hospodaření VZP a na úhrady poskytovatelům služeb, jsme svědky dezinformací o tom, že VZP hospodaří bez problémů. Co na tom, že stát poskytl VZP půjčku 1,7 mld. Kč, že k 31.12.2013 měla VZP závazky po lhůtě splatnosti, co na tom, že by je měla i nyní, kdyby neobdržela předsunutou platbu právě od státu. To jsou nepodstatné „maličkosti“.
VZP domlouvá s jednotlivými segmenty (vyjma nemocnic) lepší způsoby úhrad, než stanoví úhradová vyhláška, navyšuje jim platby, aniž by měla potřebné zdroje na pokrytí tohoto navýšení. VZP a zjevně ani MZ nevadí, když prohloubí svůj deficit, protože zvedne úhrady nad rámec zdrojů – tímto se prohloubí sice deficit i celého systému, ale co na tom, když se zároveň vytvoří finanční tlak na další pojišťovny. Že by to byl záměr? Politický? Nebo ekonomický? Nebo politicko-ekonomický, ve kterém se snoubí řízená politika se záměry ekonomických kmotrů držících palec na příjmech z veřejných zdrojů určených právě pro náš zdravotní systém? Třeba se to povede a zůstane nakonec VZP jako jediná pojišťovna a když nebude mít peníze, no tak co, natáhne ruku a řekne si o další, vždyť je to přeci pro dobro nás všech….
V konečném důsledku zaplatíme deficit ve zdravotnictví všichni. Ministerstvo financí, které na úhradovou vyhlášku nemá vliv, nakonec bude nuceno uvolnit prostředky z rozpočtu ČR a deficit ve zdravotnictví zaplatit. Rok 2014 není rokem, který finančně stabilizuje zdravotnictví, ale naopak prohloubí již existující deficit.
Jaroslav Michal
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
