Libor Dvořák: Ruská odpověď na sankce

11.09.2014 21:25

„Naše bezpečnost musí být garantována absolutně,“ prohlásil Putin na poradě vojenskoprůmyslové komise, která se dnes zabývala ruskými zbrojními programy na léta 2016-2025. „Na každou z eventuálních hrozeb musíme mít patřičnou odpověď,“ zdůraznil Putin.

Libor Dvořák: Ruská odpověď na sankce
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Kromě „hrozeb“, které může přinést posilování jednotek NATO ve střední a východní Evropě, ruský prezident znovu připomněl i vytváření nové, hlavně americké protiraketové obrany, která podle něj „vzniká plným tempem a příslušné snahy v diplomatickém řečišti nepřinášejí žádný pokrok“.

Ruský vůdce trvá na tom, že tyto systémy „vznikají jak na evropském kontinentu, tak na Aljašce, tedy poblíž našich hranic, a to je hlavní argument pro teorii tzv. globálního odzbrojujícího úderu“. Řečeno jazykem poněkud srozumitelnějším to znamená, že podle Putina se Západ připravuje k takové eventualitě, kdy by Rusku mohl zasadit zničující úder, na který by Ruská federace nedokázala adekvátně odpovědět.

Jak se zdá, dnešní okázalá prohlášení ruského prezidenta nemíří ani tolik na Západ, který si sice ne do důsledku, ale přinejmenším v obecných obrysech umí představit, jak podstatné jsou Putinovy pohrůžky, ale dovnitř vlastní země, aby mezi jejím obyvatelstvem nevznikal dojem, že by ji stále sílící mezinárodní izolace mohla nějak významněji ohrozit.

V dojemné shodě s ruským vůdcem je i prohlášení jeho ministra zahraničí Lavrova, který se nechal slyšet, že „severoatlantická aliance ztratila smysl své existence a teď ho horečně hledá“. Podle Lavrova se tento proces vysvětluje tím, že po Afghánistánu NATO „začalo hrát ruskou kartu“. „Kdyby nebylo Krymu a jihovýchodu Ukrajiny, Západ by si prostě vymyslel něco jiného. Je tu zcela jasný cíl – za každou cenu vyvést Rusko z rovnováhy“, zdůraznil Sergej Lavrov.

Na zcela zavádějící a snad až akcentovaně lživé konstrukce šéfa ruské diplomacie už jsme samozřejmě zvyklí, ale podobná a vytrvale opakovaná prohlášení pana Lavrova, jakož i jeho nejvyššího šéfa, přirozeně inspirují k řadě otázek. Byl to snad Západ, kdo naštěstí bezbolestně a bez mrtvých obsadil Krym? Je to snad Západ, kdo se vojensky angažuje na jihu a jihovýchodě Ukrajiny? Je to snad Západ, kdo přes stokilometrový úsek rusko-ukrajinské hranice v Luhanské oblasti po dlouhé měsíce přisouval jak vojáky, tak těžkou vojenskou techniku separatistů tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky? Odpověď je prostá – ne. Za podobnými aktivitami přece stojí Vladimir Putin a Ruská federace.

Ruská obviňování na adresu euroamerického světa z eskalace napětí na východní Ukrajině jsou v lepším případě svědectví ruského cynismu, v horším pak nezvladatelné paranoi. A úplně na závěr si ještě položme otázku: co by se asi v této době dělo, kdyby Aliance, jak si kdysi Rusové přáli, jednoduše neexistovala…  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rozhlas.cz

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.