Libor Dvořák: V Moskvě se ujal funkce český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek

17.01.2014 12:02

Je tam znám a má tam kontakty, tvrdili ti, kdož se za jmenování Remka českým velvyslancem v ruské metropoli brali už v loňském roce. Proti vlastně nejdřív nebyl ani tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Pak ale přišla jeho prezidentská prohra a následné kompetenční spory s novým českým prezidentem Milošem Zemanem.

Libor Dvořák: V Moskvě se ujal funkce český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vladimír Remek

Zablokovanou situaci, kdy se ministr Schwarzenberg, odvolával na to, že nejen v Moskvě, ale i v Bratislavě by chtěl vidět kariérní diplomaty, rozpohybovala až Rusnokova, či jak je dnes už notoricky známo, spíše Zemanova vláda. Ta nakonec do diplomatické mise vyslala jak paní Klausovou, tak pana Remka – a bylo takříkajíc hotovo.

Zatímco česko-slovenské kontakty jsou vysoce nadstandardní, ba možno říci snové, v případě Ruska se nic takového říct nedá. Vztahy dodnes poznamenává již téměř půlstoletá vzpomínka na rok 1968, skromného a skoro ostýchavého, ovšem ve vztahu k mocným zemím často velmi rezolutního Václava Havla označil oficiální kremelský politolog Vjačeslav Nikonov na počátku tohoto století za „nejantiruštějšího politika světa“, před pár lety přišly nepříjemnosti s americkým radarem – a podobných problémových míst ve vztazích by se našlo ještě dost a dost. V tuto chvíli má ale velvyslanec Remek proti svým předchůdcům jednu relativní výhodu – Vladimír Putin v krátkém projevu k převzetí jeho pověřovacích listin poznamenal: „Počítáme s důslednou realizací společných projektů v energetice včetně jaderné, jakož i v humanitární a kulturní oblasti.“ Pokud snad někdo v tomto vzkazu nezaslechl narážku eminentního ruského zájmu na dostavbě Temelína, tak to zdvořile připomínám.

Vladimír Remek má pro svou nejnovější funkci jistě dost výhod a dobrých předpokladů: je zejména starší generaci dobře znám, může se pochlubit zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu a také rozsáhlými kontakty z dob svých předchozích služebních pobytů v Moskvě. Od představitele malého postkomunistického státu takovýto post ovšem vyžaduje především hrdost, pevnost a důslednost – asi takovou, jakou v Rusku let devadesátých prezentovali pánové Rudolf Slánský a Luboš Dobrovský. Přejme velvyslanci Remkovi totéž a jen připomeňme, že úplně snadné to není. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.