Podle odborníků není vyloučeno, že by se stejný scénář mohl opakovat i teď. A nejen proto, že Dalíkův advokát Tomáš Sokol už v médiích zdůraznil, že s obviněním svého klienta „bytostně“ nesouhlasí. I bývalí policisté z protikorupčního útvaru prý pochybují, zda důkazy proti Dalíkovi budou na vazbu stačit.
Faktem na druhé straně je, že dnes je situace přece jen jiná než v roce 2004. Dnes policie a justice začíná konečně dokazovat, že to myslí s potíráním korupce i v horních patrech české politiky vážně. A dokazuje to nejen slovy, ale i činy. Jiná je i atmosféra ve společnosti: roste vliv protikorupčních občanských iniciativ a politikům dochází, že držet se zuby nehty křesel neslouží ani jim, ani systému.
Tenkrát, 30. září 2004, byl totiž Marek Dalík spolu s lobbistou Večerkem zadržen na základě oznámení poslance Kořistky z Unie svobody, že mu oba lobbisté nabídli post velvyslance v Bulharsku a deset milionů k tomu, když zabrání nástupu vlády Stanislava Grosse a v parlamentu jí nevysloví důvěru.
Oba zadržení to popírali a soud tehdy nejen, že na ně neuvalil vazbu, ale následně zrušil i jejich trestní stíhání. Dalík s Večerkem pak Kořistku obratem žalovali a chtěli od něj odškodné. Soud jim dal v roce 2006 za pravdu s tím, že se Kořistka musí omluvit a každému zaplatit 15 tisíc. O dva roky později bylo toto sice rozhodnutí zrušeno v odvolacím řízení, protože soud dospěl k názoru, že Kořistka mluvil pravdu. K obnově stíhání obou lobbistů kvůli korupci nicméně už nikdy nedošlo.
Z korupce není Marek Dalík ostatně obviněn ani teď: tím, že si před pěti lety v souvislosti s jednáním o koupi transportérů Pandur od rakouské firmy Steyr měl říct o skoro půlmiliardový úplatek, dopustil se podle policie pokusu o podvod. Formálně totiž neměl žádnou funkci, ve které by byl mohl nákup Pandurů pro armádu ovlivnit. I pokus o podvod je ovšem trestný čin, za který může hrozit až desetileté vězení. Jen o dva roky míň, než je maximální hranice trestu za korupci.
Obdobně jako v roce 2004 na tvrzení poslance Kořistky stojí ovšem i nyní policejní obvinění Marka Dalíka na výpovědi těch, jimž Dalík svou údajnou nabídku adresoval. Pokud si rakouští manažéři firmy Steyr bohapustě nevymýšlejí, chtěl od nich Marek Dalík, o jehož úzké vazbě na premiéra Topolánka se všeobecně vědělo, na sklonku roku 2007 provizi ve výši 18 milionů eur za to, že zařídí, aby se obchod uskutečnil. Pokud to tak bylo, těžko ovšem mohl chtít tuto horentní sumu, která činí v českých korunách bezmála půl miliardy, sám pro sebe.
Státní zastupitelství v Praze, jak potvrdila jeho šéfka Lenka Bradáčová, navrhlo dnes pro Marka Dalíka vazbu. Oficiálně proto, že v jeho případě hrozí nebezpečí útěku a ovlivňování svědků. Podle Ištvána Léka ze serveru Česká pozice by vazba mohla Dalíka přimět k tomu, aby promluvil. Aby řekl, který z tehdejších vysokých státních úředníků nebo politiků byl tenkrát jeho „tichý společník“.
Za předpokladu, že je podezření z korupce při nákupu Pandurů pro českou armádu, vyšetřované už několik let jak rakouskými, tak českými policejními týmy, skutečně důvodné, byla by ovšem vazba tím nejlepším řešením i pro Dalíka samotného: na svobodě by totiž žil nebezpečně.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
