S útlumem čínské ekonomiky souvisí také nízké ceny potravin na globálních trzích. Poměrně levné potraviny a levné pohonné hmoty jsou přitom v současné době klíčové faktory, proč cenový vývoj v České republice zaostává za předpokladem České národní banky. V prosinci rostly ceny v ekonomice tempem 0,1 procenta, tedy o 0,7 procentního bodu pomaleji, než s čím ČNB počítala ve své stále aktuální prognóze.
Další prognózu zveřejní ČNB u příležitosti svého nejbližšího měnověpolitického zasedání, 4. února 2016. Jak bude ČNB na vývoj na trhu s ropou reagovat?
Levná ropa je nepochybně silným deflačním tlakem. V roce 2015 zásadně přispěla třeba k tomu, že se ceny průmyslových výrobců propadly o celá 3,2 procenta, tedy nejvíce v historii ČR. Na druhou stranu, pokud odhlédneme od cen pohonných hmot, je cenový vývoj v ČR z pohledu ČNB poměrně přijatelný.
Takzvaná jádrová inflace – tedy korigovaná inflace bez pohonných hmot –, dosahovala v prosinci 1,4 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2008. Takováto úroveň jádrové inflace není důvodem pro další nekonvenční měnověpolitické opatření. Navzdory tomu, že ceny průmyslových výrobců jsou hluboko v deflačním pásmu a navzdory tomu, že obecná inflace poměrně výrazně zaostává za předpokladem ČNB z aktuální prognózy.
Ceny ropy na světových trzích se navíc zhruba v polovině letošního roku stabilizují. Pokles cen pohonných hmot je navíc brzděn tím, že samotná cena ropy je jen jednou ze složek výsledné ceny pohonných hmot u čerpacích stanic. Z důvodů daňového zatížení i příslušných marží je prakticky vyloučen propad cen litru benzinu pod dvacet korun za litr. Realisticky nelze příliš předpokládat ani pokles pod 25 korun za litr. Jinými slovy, ceny pohonných hmot jsou už v podstatě dnes na svém širším dně, bez ohledu na to, jak se budou ceny ropy na světových trzích vyvíjet.
Ceny v průmyslu sice stále výrazně klesají, ale tento pokles v posledních měsících roku 2015 zmírňoval. Další zmírnění lze čekat letos. Z několika důvodů. Zaprvé, lze předpokládat zmíněnou stabilizaci na trhu s ropou. Zadruhé, propad cen pohonných hmot narazí na své dno. Zatřetí, bude postupně odeznívat efekt zlevňující ropy plynoucí z prostého meziročního srovnání jejich cen. Začtvrté, pokračující hospodářský růst české ekonomiky, spojený s citelnějším růstem mezd, zásadně přispěje k oslabení deflačních tlaků jak v průmyslu, tak v celé ekonomice.
Propad cen ropy zkrátka pro ČNB nebude sám o sobě dostatečným důvodem ke změně její stávající uplatňované měnové politiky (spočívající v předpokladu opuštění kurzového závazku nejpravděpodobněji na přelomu letošního a nadcházejícího roku), jakkoli se ceny průmyslových výrobců nacházejí hluboko v deflačním pásmu a jakkoli obecná inflace poměrně výrazně zaostává za jejím předpokladem z aktuální prognózy.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
