Nebo nám sdělil, že pokud vítěz voleb nebude podle jeho měřítek jaksi politicky korektní, tak ho prostě premiérem nejmenuje. Nyní zase svérazně přistupuje k presumci neviny - když se to nějak nehodí, tak na ni někdo nárok nemá, ale jiný ano. I násilné akce Mašínů proti nevinným lidem schvaluje. A imigranty by taky bral.
Už když působil na akademii, tak měl k zákonům dost 'pragmatický' přístup. Nejprve tam čtyři roky pracoval jako místopředseda, a pak osm let jako její předseda. Celkem byl tedy dvanáct let členem její Akademické rady, souvisle od roku 2005 do roku 2017. Jenže to bylo v jasném rozporu se zákonem o akademii. Ten říka, že Akademickou radu tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů z pracovišť Akademie. Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.
Toto porušení zákona sice tehdy vyvolalo mediální kritiku, tu ale akademie zdánlivě odklonila obezličkou, že předseda se jako volí zvlášť. Bylo to jen zametání vážného problému pod koberec, planá a zavádějící výmluva. Ze zákona jasně pro každého plyne osm let a dost. S tím, jak technicky volba probíhá, to nemá nic do činění. To platí i pro Drahoše. Zákon byl hrubě porušen tím Drahošovým protiprávním působením v druhém období jako předseda. Holt, když jde o důležitou funkci, tak se zákon prostě ohne.
Před časem podepsal neslavnou vítačskou petici naší akademické 'elity'. Ve skutečnosti ale většina lidí na školách a ve výzkumu by se pod něco takového nepodepsala, dost klamalo pár zvučných jmén. Tehdy se proti té petici ozvali třeba Cyril Höschl a Karel Oliva. Jednak se vymezili proti tomu trapnému arogantně povýšenému tónu, kterým byla napsána. A pak proti její naivitě, která by jen zhoršila možnosti pro řešení velmi vážného problému. Ovšem - vítačskou petici si rozvracet nedáme. Rozvraceč Oliva ze dne na den přišel o zaměstnání v akademii - jako, že už nezapadá do profilu ústavu. Lingvista, který tam dělal ředitele, a roky byl i předsedou Vědecké rady akademie. Tím se vyřešil i jiný problém - Karel Oliva uvažoval o kandidatuře v podzimních volbách předsedy akademie. S vyhazovem ta možnost však padla. Cyril Höschl je na tom lépe - působí totiž na univerzitě a na klinice.
Ostatně Olivův osud připomíná i dění kolem senátorky Sykové. I o ní se proslýchalo, že by mohla kandidovat na předsedkyni akademie, a dokonce, že by se ČSSD mohla pokusit postavit ji proti Zemanovi. V obou případech měla rozumné šance uspět. Leč nekonvenovala akademickému lobby. Zatímco roky se sama akademie výzkumem kmenových buněk chlubila, náhle vypukla mediální kampaň naopak proti. A už se jí nikdo z akademie nezastal. Vzhledem k načasování pak už nepřicházela ani jedna kandidatura v úvahu. Možná, že ta klinická studie byla ještě předčasná, ale v medicíně výsledky jen na laboratorních zvířatech ještě jistotu nedávají.
Drahoš sice říká, jak zvelebil demokratické poměry v akademii, ale skutečnost je poněkud jiná. Už jen prolomením zákona těmi dvanácti roky v Akademické radě si dost protiřečí.
Marie Cibulková, Praha
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
