Největší podíl na ekonomickém růstu měla tvorba kapitálu. V tomto případě to byla hlavně změna zásob, které si připsaly 2,2 procentního bodu k celkovému růstu. Zajímavě ale rostla i tvorba fixního kapitálu, která se zvedla o 3,2 % meziročně a to znamená, že v ekonomice se opět investuje. Celková změna klimatu ukazuje, že firmy věří ekonomice, chtějí investovat, aby měly dostatečné kapacity pro rostoucí počty zakázek, nebo aby nákladově zlevnily výrobu.
Důležitá byla konečná spotřeba. Ta se zvedla meziročně o 2,6 %. Hlavní roli v tomto růstu hráli koneční spotřebitelé, jejichž spotřeba rostla přesně o tři procenta. Tento výsledek se ukazoval už průběžně na maloobchodních tržbách, které rostly. Cen v současnosti příliš nerostou, oproti tomu mzdy ano. A tak pro spotřebitele je v současnosti dobrá doba pro to nakupovat. Rostly i výdaje vlády, které se meziročně zvedly o 1,5 %. Jde o relativně mírný růst, což je dobře, protože v době, kdy ekonomika takto výrazně roste a je podporována spotřebiteli, není potřeba, aby byla navíc stimulovaná vládními výdaji.
Špatná zpráva ale přišla ze zahraničního obchodu. Tady byl příspěvek dovozu opět vyšší než vývozu. Celkově tak nastalo saldo a to mírně ublížilo celkovému výsledku HDP. A to i přesto, že ekonomika je stimulovaná devizovými intervencemi, které pomáhají právě exportérům, aby jejich zboží bylo atraktivnější na zahraničních trzích. A naopak to znevýhodňuje dovážené zboží. Proto je velká otázka, jak se bude zahraniční obchod vyvíjet ve chvíli, kdy intervence skončí.
Michal Kozub, analytik
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV