Michal Semín: Poselství z Fatimy prý patří minulosti. Kdo a proč cenzuruje výroky Panny Marie?

V minulém pokračování našeho volného seriálu o fatimském tajemství jsme dospěli do okamžiku, kdy na tiskové konferenci 26. června 2000 arcibiskup Bertone předal rozechvělým novinářům text dosud nepublikované třetí části tajemství.

Spolu s ní Svatý stolec zveřejnil dokument s názvem „Poselství z Fatimy“, autorizovaný Bertonem a jeho představeným z Kongregace pro nauku víry kardinálem Josephem Ratzingerem. V jeho úvodu arcibiskup Bertone tvrdí, že mu sestra Lucie osobně potvrdila, že zásvětný akt Ruska v roce 1984 plně odpovídá požadavkům Panny Marie. „Proto jakákoliv diskuse a každá další žádost postrádají opodstatnění“, zdůrazňuje.

Nevěrohodný arcibiskup

Toto tvrzení je však v přímém protikladu k výroku sestry Lucie z roku 1985, kdy v jednom ze svých posledních rozhovorů pro média (později byly všechny její dopisy či rozhovory zveřejňovány už jen se souhlasem Státního sekretariátu) na přímý dotaz novináře ze Sol de Fatima, zda papež splnil očekávání Panny Marie, odpověděla: „Nikoli. Aktu se neúčastnili všichni biskupové a Rusko při něm nebylo zmíněno“. Vzhledem k tomu, že zde proti sobě stojí autentický výrok sestry Lucie a pouhé svědectví druhé osoby, je pochybnost o pravdivosti Bertoneho tvrzení rozhodně oprávněná.

Bertone dále píše: „Rozhodnutí Svatého otce Jana Pavla II. zveřejnit třetí část fatimského svědectví uzavírá dějinnou etapu poznamenanou lidskými touhami tragicky svázanými s mocí a nepravostí, proniknutou však milosrdnou láskou Boží a starostlivou bdělostí Ježíšovy Matky a Matky církve.“ Již z těchto slov lze vytušit, co bude přímo tvrzeno na dalších stranách dokumentu – veškerá proroctví, jež toto tajemství obsahuje, prý již došla svého naplnění.

Schizofrenie?

Kardinál Ratzinger to říká ještě jednoznačněji: „Co ve svém celku (ve třech částech) znamená fatimské tajemství? Co nám říká? Především musíme říct spolu s kardinálem Sodanem: „…události, ke kterým se třetí část fatimského ,tajemství’ vztahuje, už se zdají být minulostí“. Tak, jak jsou jednotlivé události představeny, už patří minulosti. Kdo očekával vzrušující apokalyptická zjevení o konci světa nebo o směru dějin, zůstal nutně zklamán“.

Jak ale pak rozumět Ratzingerovu výroku, pronesenému 10 let po zveřejnění tajemství, kdy – už jako papež Benedikt XVI. – Fatimu navštívil: „Ten, kdo by si myslel, že prorocké poslání Fatimy skončilo, by se mýlil.“ Kdo nám tedy řekl pravdu – kardinál Ratzinger, nebo papež Benedikt XVI.?

Dramatická vize pronásledované církve

Tak se nyní podívejme na text zveřejněného tajemství:

„Píši z poslušnosti vůči tobě, můj Bože, který mi to přikazuješ skrze nejdůstojnějšího pana biskupa z Leiria a skrze tvou a mou nejsvětější Matku.

Po dvou částech, které jsem již vyložila, jsme uviděli po levici Naší Paní, trochu výše, anděla s ohnivým mečem v levé ruce; jiskřil a vyšlehovaly z něho plameny, které, jako by měly zapálit svět; avšak vyhasínaly, jakmile se dotkly záře, která vycházela z pravé ruky Naší Paní směrem k němu: anděl ukázal pravou rukou na zem a silným hlasem řekl: Pokání! Pokání! Pokání!

V oslnivém světle, kterým je Bůh, jsme viděli "podobně, jako když se lidé vidí v zrcadle, kolem kterého procházejí", bíle oblečeného biskupa. "Vytušili jsme, že je to Svatý otec". Další různí biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmou horu, na jejímž vrcholku byl velký kříž z hrubých kmenů jako z korkového dubu s kůrou; dříve než sem Svatý otec dospěl, procházel velkým polorozbořeným městem, rozechvělý, s kolísavým krokem, zkroušený bolestí a trýzní se modlil za duše mrtvol, které na cestě potkával; když došel na vrchol hory a padl na kolena u paty velkého kříže, byl zabit skupinou vojáků, kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů; stejně tak zemřeli jeden za druhým ostatní biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice a různé světské osoby, muži i ženy různých tříd a postavení. Pod dvěma rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovou nádobou v ruce, zachycovali krev mučedníků a zalévali jí duše, které se přibližovaly k Bohu.“

Tato vize, jak ji na sklonku roku 1944 sestra Lucie zaznamenala, jistě nepostrádá dramatický náboj. Plameny, polorozbořené město, velký počet mrtvých včetně kněží a biskupů. Nakonec umírá i střelami zasažený „biskup v bílém“.

Atentát

Výkladová linie, nabízená vatikánským dokumentem, je následující – jde o obraz pronásledování církve ateistickými režimy 20. století. A umírající „bíle oblečený biskup“, jenž by mohl být samotným papežem, je údajně Jan Pavel II., zasažený střelami tureckého atentátníka Aliho Agci 13. května 1981, tedy v den výročí prvního fatimského zjevení.

Pokud je zveřejněný text autentický, případně není již nic, co by jej doplňovalo, pak se ptejme, co bránilo Janu XXIII., aby jej v roce 1960 zveřejnil? Nepřátelství ateistických režimů vůči církvi bylo v té době přeci všem zřejmé a již tou dobou bylo na desetitisíce jimi zavražděných křesťanů.

A vize umírajícího pravděpodobného papeže? Dejme tomu, že zveřejněním právě této vize nechtěl koncilový papež vyvolávat spekulace o tom, zda tím zavražděným „biskupem v bílém“ bude on, nebo některý z jeho nástupců. Proč však nedošlo ke zveřejnění třetí části fatimského tajemství hned krátce po atentátu na Jana Pavla II., měl-li tím „bíle oblečeným biskupem“ být právě on? Možná tehdy převážil rozumný názor, že na rozdíl od papeže z vize sestry Lucie byl Jan Pavel II. pouze postřelen a vzniklému zranění nepodlehl. Ať tak či onak, proč bylo třeba čekat dalších téměř 20 let? Zvláště, bylo-li tzv. Třetí tajemství předmětem mnoha spekulací, dezinformací a svévolných výkladů.

Je tu však ještě mnohem víc otázek, jež do dnešního dne nebyly Svatým stolcem zodpovězeny.

Kde jsou slova Panny Marie?

Proč je třetí část tajemství složena jen ze slov sestry Lucie, když první dvě části tajemství vycházejí z výroků, vyslovených Pannou Marií? Zveřejněný text je navíc v rozporu s tím, co o „Třetím tajemství“ víme z komuniké z 8. února 1960, kterým Svatý stolec oznámil, že obsah třetího tajemství nezveřejní. V něm se výslovně hovoří o „slovech Panny Marie“.

Proč zveřejněný text neobsahuje slova „V Portugalsku zůstane dogma víry zachováno, atd.“, když tato slova byla dosud všeobecně považována za přechod mezi druhou a třetí částí tajemství? Zveřejněný text také nenavazuje na text prvých dvou tajemství. Pasáž se slovy Panny Marie přechází přímo ke slovům sestry Lucie, popisující vizi anděla s mečem.

Jeden nebo čtyři?

Sestra Lucie ve svých oficiálních pamětech píše, že text třetího tajemství zapsala na jediný list papíru.

Je zde též svědectví biskupa Venancia z Leiria, jenž v roce 1983 prozradil, že byl v březnu 1957 pověřen předáním obálky s textem nunciovi v Lisabonu. Prosil biskupa da Silvu, aby si tajemství konečně přečetl a nechal pořídit fotokopii dříve, než dopis předá do Říma. Da Silva to však odmítl a tak si Venancio alespoň obálku proti světlu prohlédl. Zahlédl v ní jediný list papíru, na němž bylo 24 nebo 25 popsaných řádek. Text zveřejněný Svatým stolcem v roce 2000 je však napsán na 62 řádcích a 4 listech papíru. Podle toho se zdá pravděpodobné, že text, vložený sestrou Lucií do obálky, není totožný s textem, Svatý stolcem zveřejněným. Proč?

Rozporná svědectví

Pokud je třetí tajemství vztaženo k pokusu o zavraždění papeže, proč psala sestra Lucie Janu Pavlu II. v roce 1982 – tedy rok po atentátu – dopis, v němž varuje, že pokud se svět neodvrátí od cesty hříchu, bude třetí tajemství v nedaleké budoucnosti naplněno? V tomto dopise se sestra Lucie o atentátu na papeže přitom vůbec nezmiňuje.

Obsah zveřejněného textu rovněž neodpovídá tomu, co o něm dříve naznačili kardinálové Ratzinger, Oddi či Ciappi (ZDE).

Cui bono?

Toto nejsou zdaleka všechny otázky, které si kriticky uvažující lidé při promýšlení záhad kolem „Třetího fatimského tajemství“ mohou klást. Již tento výčet však stačí k tomu, abychom pojali oprávněné podezření, že Svatý stolec v roce 2000 nezveřejnil vše, co sestra Lucie v souvislosti se svěřeným poselstvím z nebes po sobě zanechala.

Pokud je tomu tak, co jej k tomu mohlo vést? A kdo z toho mohl mít prospěch? Na tyto znepokojující otázky budeme hledat odpovědi v některém z příštích nedělních zamyšlení.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele