V rámci festivalu Prague Pride se v Duhovém domě na Slovanském ostrově konala i debata o tom, jak utvořit „duhovou rodinu“. Kromě manželství pro všechny, stabilní agendy aktivistů žijících ze sexuálních menšin, došlo i na téma, jak si pořídit děti. A to je v této komunitě zásadní otázka i z pohledu práva. ParlamentníListy.cz proto oslovily Danielu Kovářovou, senátorku z ústavně právního výboru a předtím dlouhé roky advokátku zaměřující se na rodinné právo.
Zajímal nás především její pohled na výroky z diskuse, pronášené ředitelkou vzdělávacích projektů neziskové organizace Prague Pride Terezou Kadlecovou. Ta oceňovala, že v Česku je velmi snadné sehnat anonymního dárce genetického materiálu a vše se děje velmi diskrétně.
V této souvislosti se rovněž pochvalně vyjádřila k tomu, že je zde navzdory zákonům a mezinárodním úmluvám takovým dětem odpíráno právo znát své biologické rodiče. V jiných zemích se v osmnácti letech mohou dozvědět, kdo to je, v Česku to díky důsledné anonymitě možné není. Český systém byl paní Kadlecovou popsán tak, že „jakoby systematicky porušuje právo dítěte“.
Že je zde oslavováno systematické porušování nejen českého práva, ale i mezinárodních úmluv, na to ParlamentníListy.cz upozornili už aktivista Michael Semín a Jana Jochová z Aliance pro rodinu. Ta pro ParlamentníListy.cz dodala, že v západních zemích už kvůli tomu padají žaloby a musí se přepisovat legislativa.
S tím souhlasí i senátorka Kovářová. „Dítě není hračka. Dítě není majetek. Dítě je člověk,“ zdůraznila. Představa některých, že si dítě objednáte v e-shopu, je podle ní naprosto šílená.
S pokrokem v medicíně a genetice se navíc „technické“ možnosti pořízení dítěte nadále rozšiřují. Michael Semín ale pro ParlamentníListy.cz připomněl, co všechno to obnáší. „Oni jsou k tomu potřeba celkem čtyři lidé. Dárkyně vajíčka, ta je anonymní, pak surogátní matka, která to dítě odnosí a porodí, a dva muži, jejichž sperma je promícháno, aby byla zachována anonymita,“ vysvětloval.
To samozřejmě přináší mnohá rizika a otázky, nejen zdravotní, ale i etické.
A v neposlední řadě také právní. „Surogátní mateřství“ totiž vyžaduje právní úkon, jímž jsou rodičovská práva převedena z ženy, která dítě odnosila (a jeho narozením se de iure stala matkou), na ty, kteří si ji na odnošení dítěte najali.
Jana Jochová pro ParlamentníListy.cz upřesnila, že v USA, kde soukromé právo stojí na velké smluvní volnosti a dohodnout se dá téměř cokoliv, jsou už při dohodě uzavírány smlouvy o převodu rodičovských práv hned po narození dítěte a soudy tyto dohody akceptují. V právní kultuře evropského kontinentu to tak jednoduché není.
V Česku je pak zásadní problém, že zákon s odnošením dítěte jinou osobou, než je matka, vůbec nepočítá. Surogátní mateřství je tak v naprostém právním vakuu, a nikdo neví, jak se k němu vlastně postavit. Kvůli tomu ani nevíme, kolik takových případů se vlastně odehrává. Podle Jany Jochové se jedná o desítky, maximálně nižší stovky případů, ale i to už je fenomén, který nemůže zůstat v právním vzduchoprázdnu.
Fotogalerie: - Reklama na manželství
Fotogalerie: - Nechte vlajky vlát...
Změnit se to pokusily poslankyně ANO Helena Válková a Zuzana Ožanová. Ty v dubnu předložily návrh, který tento pojem uvádí do právního systému. Šlo o novelu trestního zákoníku, která by rozšiřovala § 168, upravující obchodování s lidmi.
Návrh vnímaný mnohými jako poměrně striktní vysvětlila poslankyně Válková tak, že původně zamýšlená nezištná pomoc neplodným párům se zvrhla v regulérní obchod s dětmi.
Poslaneckou iniciativu připomínkoval i Nejvyšší soud, kde někteří poukazovali, že spíše než o „regulaci“ se jedná o zákaz, jiní ale podotýkali, že koncept zákazu bez výjimek, při kterém by konkrétní okolnosti byly posuzovány jako polehčující a mohly vést až k úplnému zastavení trestního stíhání, je nejspíš ze všech nejvhodnější.
Válková i soudci souhlasí, že k tématu by bylo třeba zásadnější reformy práva, kterou je ale třeba důkladně probrat.
„Takováto regulace je pro mě absolutním minimem, spíše nedostatečným,“ říká senátorka Kovářová k návrhu, který by aktuálně měla projednávat vláda.
Pro všechny tyto ambice na „obstarání dětí“ má senátorka poměrně kategorický vzkaz: „Ruce pryč od zázraku života.“
Debata o otázkách rodiny a života je velmi emocionální, v tom se Česko neliší od jiných zemí.
Při panelové diskusi v Senátu se předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová rozplakala, když hovořila o tom, jak je jí líto jejích kamarádů, kteří nemohou mít plnohodnotnou svatbu.
Jiní si těchto emocí jsou zjevně vědomi a pracují s nimi. ParlamentníListy.cz upozornily na aktivitu spolku Jsme fér, který si klade za cíl prosadit zavedení manželství pro všechny. Jsme fér je společným projektem šesti neziskových organizací, rozpočtově je jednou z divizí spolku Prague Pride. Jednou z aktivit, kterou vyvíjí tlak na poslance, jsou i srdceryvné dopisy, které jim mají zasílat občané. Tyto příběhy, které mají pohnout city zákonodárců, jsou však prefabrikované z neziskovky a na jejím webu je lze velmi snadno spojit s e-mailem konkrétního poslance.
Michal Semín pro ParlamentníListy.cz ale hovořil i o tom, jak jsou v této debatě některé názory potlačovány. Tvrzení, že manželství je záležitostí muže a ženy, dnes začíná být některými označováno jako „nenávistné“, což vzhledem k tomu, jak k pojmu nenávistný projev začíná přistupovat justice, může fakticky znamenat kriminalizaci tohoto výroku.
Senátorka Kovářová věří, že takto tvrdý přístup nenastane. „Je to první krok k tomu, aby bylo za nenávistný výrok považováno tvrzení, že člověk je svobodně myslící tvor,“ varuje před opačným vývojem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
deus ex machina
