Americký neoliberál a politolog Joseph Nye z Harvardské univerzity ( , jejímž byl děkanem, ) přišel v roce 1990 s pojmem měkká moc (viz knihy Bound to Lead: The Changing Nature of American Power a Soft Power). Zřejmě proto byl v roce 2008 vybrán mezi dvacet nejvlivnějších vědců. Nyní se pojem měkká moc stal naprosto běžný a měří se jeho index.
Zatímco se tvrdá moc (hard power) spoléhá na složku především vojenskou a ekonomickou, měkká moc (soft power) těží z atraktivity nabízených hodnot, institucí, dále se spoléhá na diplomatickou infrastrukturu, schopnost vytvářet mezinárodní normy a standardy chování. Je toho pochopitelně daleko více a spadá tam také oblast vědy, kultury a další.
Měkká moc se měří, existuje její index a vytváří se pořadí v tomto pohledu nejúspěšnějších – to je nejsilnějších zemí světa. Řada institucí koncentrujících se na politiku se tím zabývá. Naposledy s žebříčkem měkké síly přišel britský institut Portland communications, který se odvolává na zmíněného politologa Josepha Nye, na jeho tři pilíře měkké síly: politické hodnoty, kultura a zahraniční politika. Tyto tři kategorie institut Portland rozšiřuje do šestasedmdesáti metrik prostřednictvím šesti dílčích indexů objektivních dat (Government, Culture, Education, Global Engagement, Enterprise, Digital) a sedmi kategorií dat získaných z mezinárodního šetření. Sedmdesát procent údajů z průzkumu je získáváno z dostupných dat (kultura, obchod, státní správa, vzdělávání atd.) a třicet procent zbývá na šetření v pětadvaceti zemích za účasti 10500 respondentů, kterým je k hodnocení nabídnuto šedesát vybraných států světa.
Soft power a real-politika
Institut Portland communications v souvislosti se svým průzkumem mluví o „novém světě“ a tvrdí, že v tomto „novém světě“ si jednotlivé země světa uvědomují, že spíše než spoléhání se na vojenskou sílu a ekonomickou moc – tj. tradiční tvrdou sílu, může žádoucí a kýžený cíl přinést měkká síla. „Je to schopnost dokázat podpořit spolupráci a umět vytvořit struktury. Znamená to přilákat a přesvědčit, spíše než nutit, což funguje lépe. Moc existovat s ostatními, může být účinnější než moc nad ostatními,“ píše se ve zprávě institutu, který se odvolává na teorii zmíněného politologa Josepha Nye.
K výsledkům průzkumníci uvádí, že ukazuje, jak budování soft power je dlouhodobou záležitostí, neboť výsledky loňského roku se mnoho neliší od letošního. Co však institut Portland tvrdí i po dvouletém zkoumání tohoto fenoménu je prokazatelným faktem, že „měkká síla“ roste rychleji v Severní Americe a Asii než v Evropě. Ve zprávě toto experti Portland communications vysvětlují tím, že v Evropě pokračují ekonomické problémy, dále jsou zde problémy s uprchlickou krizí, což přispívá ke zvýšení nestability a podpora politických stran lidmi se míjí. To vše dohromady mělo způsobit, proti loňsku, pád „měkké síly“ Evropy v pořadí světové tabulky „soft power“. Na rozdíl od Evropy je na vzestupu Asie – země jako Čína, Japonsko si polepšily.
Zpráva dochází k závěru: „Schopnost zapojit a přilákat světovou veřejnost nedosáhla ještě nikdy předtím takové úrovně, aby se tento faktor stal strategický pro prosperitu, bezpečnost a mezinárodní vliv.“
Jako potvrzení svého závěru cituje zpráva prezidenta Baracka Obamu, který prohlásil: „Skutečná moc spočívá v tom, že získáte to, co chcete, aniž byste museli použít násilí.“ Časopis Atlantic po zveřejnění rozhovoru s americkým prezidentem, to nazval Obamovou doktrínou a rozhovor se stal mezi politiky velmi diskutovanou záležitostí.
K tomu experti institutu Portland communications ale dodávají, že politik světové úrovně musí dokázat balancovat, a tak se podle nich stává renesanční pojem real-politika. Myslí se tím celé spektrum umění používání tvrdé až měkké politiky. Experti tvrdí, že okraje obou politik, to je výhradní používání jedné z nich, nevede k úspěchu.
Příkladem nevyvážení politiky může být pád Číny na poslední místo žebříčku tabulky soft power, což institut vysvětluje především špatnou návratností investic, kdy tato země vložila miliardy jako vklad do získání měkké moci. „Úspěch olympijských her nebo Světové výstavy byl zastíněn cenzurou, omezováním lidských práv a špatným zapojením se, v mezinárodním měřítku, do světa digitálních technologií. Vše jsou to důvody, proč se Čína v měření ocitla na třicátém místě,“ píše se ve zprávě Portland communications.
Naopak, vzestup je vidět na Rusku, kdy Portland communications zařadilo tuto zemi jako největšího skokana ve svém měření. V loňském roce se Rusko mezi třicítku nejvlivnějších zemí vůbec nedostalo. K tomu je dodáno vysvětlení, že pozitivní vnímání Ruska bylo způsobeno klidnějším vývojem na východě Ukrajiny, účastí ruské armády v boji proti Islámskému stát nebo tím, že je stálým členem Rady bezpečnosti. Na Rusku je pozitivně hodnocena historie, umění a literatura, což jsou ruská tradiční odvětví, která lidé ve světě studují a sledují. Naopak se studie Portlandu zmiňuje o ruských negativ ech, kterými jsou korupce spojená se státní mocí, což odrazuje zahraniční investory nebo jsou to také diskriminační zákony vůči sexuálním a rasovým menšinám.
Jak si na tom stojí Česká republika
Zpráva píše, že Česká republika patří mezi nejstabilnější z post-komunistického bloku zemí, které jsou členy EU a po „Sametové revoluci“ se rychle dostala na nohy. Průmyslová výroba země se dokáže vypořádat s nezaměstnaností a na konci roku 2015 ukazuje nejrychlejší růst HDP – 4,4procent. Zpráva však upozorňuje, že zároveň šlo o nejbouřlivější rok v sociální politice. V Evropě si ČR hodně získala v mediální prezentaci svého odporu vůči utečeneckým kvótám. Na druhou je tu kritika OSN české azylové politiky pro porušování lidských práv. „Česká republika je země malého národa a umístila se mezi třicítkou hodnocených zemí světa, to ji činí silnou, ale s vědomím, že pouze ekonomická síla neznamená nic,“ uvádí zpráva Portland communications v hodnocení naší země.
V detailnějším hodnocení jsme cenění jako ekonomický motor Střední Evropy, ale s upozorněním na negativní mediální pokrytí Česka. Jako slabá stránka je uvedeno chabé zapojení do kulturní a digitální komunikace ve světě. Je poukazováno na slabou účast našich politiků v sociálních sítích, i když, jak zpráva píše, se to v poslední době zlepšuje. Umístění až na 29.příčce je dáno špatnou mezinárodní reputací země.
Zajímavé je, jaké doporučení se nám dostalo od expertů Portland communications: Spíše než v úsilí o rebrandig Czech republic, který byl nedávno oznámen, by tato země měla pokračovat v budování dosavadní značky. Silná ekonomika, centrální zeměpisná poloha a masy turistů navštěvujících Prahu je dobrým východiskem k lepšímu prosazení ve světě a k představení kultury a politiky.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
