MIRO LISÁL píše o nebezpečí takzvaného internetu věcí, v němž vidí globální nástroj pro permanentní sledování lidí.

Celý svět se jaksi zrychlil, každý se někam spěchá, lidé nemají na nic čas, už se mezi sebou ani nebaví. Však se projděte po ulicích měst a všímejte si chování lidí. Každý má hlavu zabořenou v elektronice, nikdo nikoho nezajímá - jako kdybyste se ocitli v hororovém světě plném zombies.

Aby toho nebylo málo, již nějakou dobu se na nás chystá tzv. internet věcí (Internet of Things - zkráceně IoT), což je v podstatě globální nástroj pro sledování nejen lidí, ale i jejich nemovitostí a věcí běžné potřeby od ledniček, televizorů, praček či aut, které pak dokáží mezi sebou komunikovat. Kamkoli se pohnete, systém bude o vás a vašem majetku vědět absolutně všechno. Smyčka kolem našich krků se každým dnem stahuje stále více, stáváme se otroky tohoto zvráceného světa.

Pátá "svoboda"

Koncem září se v Bratislavě konala konference k jednotnému digitálnímu trhu Digital Assembly 2016. Místopředseda slovenské vlády Peter Pellegrini na ní představil vizi internetu dostupného pro všechny a zdůraznil, že digitální evropský prostor musí být připraven na to, že se v něm bude přenášet obrovské množství dat. Jejich volný pohyb by měl být vedle současného volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu již pátou "svobodou".

"V této souvislosti však musíme dohlédnout na to, aby byl tento prostor bezpečný, a musíme zajistit, že nebudou zneužity osobní údaje občanů, že nedojde ke ztrátě jejich identity. Proto je kybernetická bezpečnost top prioritou v oblasti ochrany každého jednotlivého občana," uvedl Pellegrini. Na konferenci představili evropští lídři i digitální dálnici, která by měla vzniknout mezi Slovenskem, Rakouskem, Maďarskem a Českou republikou, a na níž chtějí vývojáři testovat možnosti bezdrátové komunikace v pohybu, kdy budou internetem věcí propojená i naše auta.

Již nebudou mezi sebou komunikovat jen lidé, ale i věci. Země Evropské unie by se měly do roku 2020 digitálně propojit a vstoupit do nové 5G sítě. Celý technologický pokrok v oblasti digitalizace se většinou prezentuje jen jako skvělá služba pro lidi, málokdo si však uvědomuje, že kromě hrozeb kybernetických útoků na naše auta a domácnosti je to také dokonalý nástroj pro sledování veškerého obyvatelstva - a všeho, co vlastní.

Nové a nové koncepce informatizace veřejné správy e-Government, které průběžně schvalují evropské vlády, vedou k tomu, že bude establishment o každém obyvateli vědět vše, od kolébky až po hrob. Každá informace o nás, která se do systému dostane, tam už zůstane navždy. Naše soukromé údaje si budou jednotlivé úřady předávat mezi sebou. Systému neunikne ani sebemenší pohyb občanů. Volný pohyb dat tak nebude žádnou "pátou svobodou", naopak. Jsou to další okovy pro nesvobodné občany v globálním světě.

Inteligentní věci

O internetu věcí se mluví stále častěji, avšak většina lidí přesně neví, co si má pod tímto pojmem představit. Princip IoT spočívá v tom, že k internetu budou připojeny nejrůznější objekty, které dokážou mezi sebou komunikovat. Jelikož se počítačové čipy neustále zmenšují, je možné je využívat ve všech myslitelných předmětech, objektech a zařízeních. V rámci IoT tak může být váš smartphone propojen s vaším domem, domácími spotřebiči nebo autem, a z obyčejných věcí se rázem stanou věci "inteligentní". K tomu má sloužit i takzvaná e-SIM karta, která bude přímo zabudovaná v jednotlivých zařízeních.

Letos se již e-SIM karty dostanou i do automobilů, čímž se každé auto stane pohyblivým internetovým terminálem a systém bude vědět nejen to, kde se nacházíte, ale i to, co děláte. Výhody pro majitele těchto aut jsou řekněme zajímavé. Auto připojené na internet věcí rozezná identitu majitele díky jeho smartphonu nebo smart hodinkám, které s ním budou spárované. Při poruše se dokáže spojit, samozřejmě s povolením majitele (jak jinak), se servisem, nebo zasáhnout při nehodě i bez vědomí řidiče. Otevírání dveří auta nebo garáže bude samozřejmostí, ale inteligentní auto bude schopné komunikovat i s vaším domem: automaticky spustí topení, když budete na cestě domů, rozsvítí světla nejen před garáží, ale také v jednotlivých místnostech. Mezitím vám možná přijde vzkaz od vaší inteligentní ledničky, že v ní chybí některé potraviny a měli byste se zastavit v obchodě.

Společnost VISA už například pracuje na projektu plateb přes auto, kdy stačí projet kolem snímače, čímž automaticky zaplatíte například za parkování nebo tankování. Komunikovat mezi sebou by měla i jednotlivá auta, což je součástí již zmiňované digitální dálnice, kdy budou jednotlivé vozy okamžitě informovány o dopravních zácpách, pokud se na trase něco stane. Řidiči inteligentních aut budou také vědět o stavu vozovky nebo povětrnostních podmínkách na konkrétním místě - což jistě mnozí přivítají. O platby za silniční mýtné za osobní auta se už nebudete muset starat, poplatek bude automaticky stržen z vaší platební karty.

O nevýhodách se nemluví

Internet věcí však přináší i významná rizika, o nichž se spíše mlčí. Kromě možnosti neustálého sledování, jsou zde i hackeři, kteří mohou hacknout nezajištěné auto nebo domácnost. Nikomu by asi nebylo příjemné, kdyby někdo zpoza monitoru počítače řídil jeho auto. Pokud k tomu přidáme trochu konspirace, na pozoru by se měli mít především ti, kteří vystupují proti systému, neboť autonehody se nepohodlným lidem stávají běžně.

Je dávno všeobecně známo, že jsou lidé sledováni prostřednictvím mobilů, internetu a sociálních sítí. Tuto kdysi údajnou konspiraci potvrdil (krom jiných) v roce 2013 také Edward Snowden. Sledování však rychle nabývá stále obludnějších rozměrů. Když před pár lety někteří radili přelepovat si na notebooku webovou kameru, která se nachází v horní části monitoru, mnozí si ťukali na čelo. Jak však nedávno informovaly americké noviny The Hill, přelepování kamery na noteboocích již doporučil i současný ředitel FBI James Comey, který řekl, že "lidé by měli převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost".

James Comey se k přelepení kamery na notebooku "přiznal" v dubnu tohoto roku. Nic náhodě nenechal ani zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, jenž má na svém notebooku od Apple také přelepenou kameru. Ukázala to fotografie, kterou Zuckerberg zveřejnil na sociální síti v červnu tohoto roku, když se chlubil dosažením 500 miliónů uživatelů měsíčně u služby Instagram.

Mnozí lidé již vlastní smart televizory, které umějí rozpoznávat hlas. A právě takové chytré televizory jsou schopny odposlouchávat diváky přímo před obrazovkou, na což upozornil i jejich světový výrobce Samsung na svých internetových stránkách:

"Váš přístroj v tomto režimu zaznamenává hlasové příkazy a celou konverzaci v blízkosti mikrofonu. Konverzaci Samsung může shromažďovat, a díky tomu jsme vám pak schopni poskytnout funkci rozpoznávání hlasu, hodnotit ji a dále zlepšovat. Mějte prosím na paměti, že pokud vaše mluvené slovo obsahuje osobní či jiné citlivé údaje, mohou tyto informace patřit do portfolia zpráv získaných a posunutých třetí straně."

Kdo je tou třetí stranou, samozřejmě zástupci Samsungu neupřesnili. Zároveň zdůraznili, že televizor je schopen zaznamenávat hlas jen ve chvíli, kdy uživatel tuto funkci aktivuje na dálkovém ovladači televizoru. Lze však tomuto tvrzení věřit?

Bude chystaný internet věcí skutečnou výhodou pro lidi - anebo jen pro obrovské korporace, které se tak dostanou k citlivým datům občanů, jež mohou využít nejen pro svůj byznys, ale i pro absolutní kontrolu svých zaměstnanců a veškerého obyvatelstva? IoT se totiž bude využívat i v průmyslu - například v inteligentních továrnách, které budou kompletně monitorovány. Zaměstnavatelé tak budou mít přehled o svých zaměstnancích skrze zabudované senzory na pracovištích a inteligentní náramky (nebo spíše pouta), které budou nosit.

Nizozemsko je první vlaštovkou

První zemí na světě, která spustila celostátní síť internetu věcí s dlouhým dosahem, se stalo Nizozemí. V listopadu loňského roku spustila telekomunikační skupina KPN mobilní komunikační síť LoRa nejprve v Rotterdamu a Haagu, pro velký zájem se internet věcí záhy rozšířil na celou zemi. Signál technologie LoRa pronikne nejen do interiérů, ale mnohde i do podzemí.

Do roku 2020 by mělo být do internetu věcí po celém světě připojeno až 50 miliard objektů. Podle Global Risk Reportu může být dopad kybernetických útoků i kvůli internetu věcí a takzvané umělé inteligenci větší než škody, které způsobí přírodní katastrofy či teroristické útoky. Mohou totiž způsobit selhání kritické infrastruktury, na níž jsou lidé stále závislejší.

Zemřela svoboda 1. října 2016?

Na pozadí konference Digital Assembly 2016 se 1. října odehrála mnohými státy, korporacemi a vládami dlouho očekávaná událost, jíž představoval přechod klíčové funkce internetu IANA (Internet Assigned Numbers Authority) z dohledu administrativy USA na mezinárodní internetovou komunitu. Téměř žádná evropská média této zásadní změně vůbec nevěnovala pozornost, upozorňovala na to jen některá média americká. Podle novin The Hill může tato globální změna ovlivnit i výsledky amerických prezidentských voleb.

Místopředseda vlády Slovenské republiky pro investice a informatizaci Peter Pellegrini je optimistou: "Uvedený krok znamená historický milník ve vývoji největší globální sítě lidstva s obrovskými ekonomickými, sociálními, vzdělanostními i demokratickými vlivy, přičemž přinese mnohem větší transparentnost její správy a zejména politickou nezávislost jejího řízení založeného na konsensu."

Co to vlastně znamená pro běžného koncového uživatele? I když se to bude mnohým zdát divné, právě dohled USA nad internetem zaručoval relativní svobodu. Teď se to všechno změní, protože o směřování globálního internetu bude rozhodovat jen skupina představitelů různých sektorů skládající se ze zástupců akademiků, korporací, vlád a nevládních organizací. V lidské řeči to znamená, že začíná plíživá cenzura internetu.

Pod dohledem OSN

Přechod funkcí IANA se uskutečnil vypršením platnosti smlouvy mezi Ministerstvem obchodu USA, které formálně zajišťovalo kontrolu internetu, a společností ICANN (Internet Corporation for Assigned and Numbers), která spravuje kořenovou zónu internetu. ICANN je sice nezisková organizace, ale od 1. října nad ní převzala kontrolu OSN. Zprávou internetu se na světové úrovni zabývá Fórum pro správu internetu (Internet Governance Forum - IGF) a Vládní poradní výbor (Governmental Advisory Committee - GAC), který poskytuje rady a doporučení právě ICANN.

IGF je součástí globálního úsilí pro vytvoření obecně přijatelných pravidel pro provoz a fungování internetu ve světě - a GAC sdružuje od dubna tohoto roku 162 členských států a 35 nevládních organizací. Oba tyto orgány však podléhají právě OSN. Kontrolu nad internetem tak ve skutečnosti budou mít byrokraté z OSN - respetive ti, kteří je ovládají. Internet tak za pár měsíců zcela změní tvář a bude ovládán mocenskými zájmy několika zemí, obrovských korporací a takzvaných nevládních organizací.

I když dnes už každý ví, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) shromažďuje informace z celého světa a všechno a všechny sleduje, většinou si to lidé ani neuvědomují. Pokud však k celosvětovému sledování dat na internetu a odposlechu telefonů přidáme i chystaný globální internet věcí a od 1. října 2016 pomalu nastupující cenzuru na internetu, o jaké svobodě to evropští a světoví lídři z vyspělých "demokratických" zemí vlastně mluví? OSN bude rozhodovat o tom, co se může a nemůže na internet dávat, a které stránky z něj budou postupně mizet.

Užívejme si poslední dny se zbytky svobody slova, protože za pár měsíců už zřejmě nebudeme mít ani to. Orwellova vize 1984 se zdá být překonána.