Je zajímavé, že se málokdo z novinářů zamyslel nad tím, proč byla na funkci ministra obrany kdysi vybrána zrovna Vlasta Parkanová, armádní problematikou (a lecjakou další) zcela nedotknutá.
Přitom právě její neschopnost kombinovaná s touhou po funkci byla hlavním důvodem. Neboť jen tak mohli za jejími zády nerušeně pracovat šíbři na výhodné zakázce (výhodné, samozřejmě, jen pro ně).
Takže vina Vlasty Parkanové je typickou vinou „bílého koně“ . Teď jde jen o to, jestli má alespoň tu trošku fištrónu, aby se namísto vykrucování rozpomněla na ty skutečné zločince v pozadí. Do jednoho je zná.
„Evropská komise obdržela znepokojivé důkazy o tom, že opatření přijatá z fytosanitárních důvodů minulý rok významně zasáhla chráněné druhy, které na místě žijí, zvláště tetřeva hlušce a způsobila podstatný úpadek smrkového lesního biotopu“, napsal od bruselského zeleného stolu komisař EU Potočnik českému ministrovi životního prostředí á margo Šumavského národního parku a naléhavě žádá zastavit tamní kácení stromů zasažených kůrovcem.
Také já mám spoustu znepokojivých důkazů, že se v Bruselu přemnožili nadutí vševědoucí a na dálku vševidoucí byrokraté, kteří by nejraději kecali všem do všeho a naléhavě žádám jejich likvidaci.
Jefim Fištejn uhodil hřebík na hlavičku:
Nejširší sociální výdobytky a vymoženosti jsou vnímány mnohými Evropany jako nezadatelné právo, do jehož vlastnictví se člověk jednoduše narodí.
Slovenský premiér Fico přepisuje učebnice ekonomie:
„Ale jedno procento, když zvýšíte DPH, to se týká všech výrobků. Když máte třeba chleba, jedno procento je na mouce, jedno procento je na droždí, jedno procento je na vodě a tak dál, a tak dál. To se kumuluje.“
Glosa z Kanady, od paní Z. K. s názvem „Trhni si nohou, rozežraná Evropo!
Tak pravil náš premiér Stephen Harper, když byl požádán, aby přispěl do fondu solidarity s evropskou finanční krizí. Německý velvyslanec protestuje, Merkelin kouká jak půl zadku z roští, ale kanadští daňoví poplatníci tleskají a ministr financí si mne ruce. V parlamentě protestoval pouze levičák Mulcair, který má dvojí občanství - kanadské a francouzské.
No nedivte se - v Kanadě se důchodový věk právě zvýšil ze 65 let na 67. Zato ve Francii socialistický prezident hned zčerstva po volbách snížil důchodový věk ze 62 let na 60. Jinými slovy podle Evropy mají Kanaďané sedm let pracovat, aby si žabožrouti mohli válet kejty na Riviéře a Zorbové usrkávat ouzo. Tak to teda prr. Během poslední stovky let Kanada Evropě dvakrát pomohla z průšvihu za cenu vlastních peněz a životů, ale všechno má své meze.
Pikantní na tom je, že Evropa neustále kritizuje albertské ropné písky a uvaluje embargo na tulení kožešiny, ale současně by velice ráda bez práce dostala peníze, které z obojího plynou.
Probírali jsme to u oběda s klenotem a spočítali jsme, že kdyby Kanada do toho dala 7 miliard dolarů jako Austrálie, každý Kanaďan by zaplatil čtvrt miliónu. Shodli jsme se, že se svým půl miliónem naložíme zcela jinak. Třeba zrovna místní pivovar, kde skvěle vaří belgický sládek, by takovou investici nejen ocenil, ale určitě i mnohem užitečněji využil.
Protože ale nejsme tak úplně bez soucitu, rozhodli jsme, že pokud finanční krize do švestek nepoleví, pošleme chudákům Evropanům loď s nákladem tuleních kožešin, aby přes zimu nepomrzli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miroslav Macek
