Spojené státy – země , která má s protonovou terapií největší zkušenosti – zveřejnily výsledky výzkumu, který probíhal ve všech protonových centrech v USA od ledna 2010 do prosince 2012. Probíhal anonymně a pracoval s podrobnostmi léčby skupiny dětí mladších 18 let. Studie naznačuje, že v budoucnu vzroste vedle mozkových nádorů na významu také ozařování nádorů kraniospinální osy, u kterých byl dříve přínos protonové léčby podceňován. Kromě snížení nežádoucích účinků a rizika vzniku sekundárních nádorů přináší protonová terapie i prokazatelné finanční úspory. Je to velké téma například ve Velké Británii, kde je stát plně zodpovědný za rozpočet zdravotnictví, a kde seriózní debatu na toto téma otevřela právě medializovaný příběh Ashyi Kinga. Studie shrnuje , že počet dětských pacientů léčených protonovou terapií kontinuálně roste, stejně jako podíl dětských vůči dospělým diagnózám, což vychází z benefitů, které léčba přináší, a je umožněno výstavbou nových protonových center. Průměrný pacient je mladší 10ti let, s onemocněním mozku nebo sarkomem v oblasti páteře. V důsledku pokračujícího výzkumu a příznivých výsledků plánují USA v letech 2014 až 2016 otevření dalších 7 center, z nichž jedno bude sloužit jen pro léčbu dětí a 3 další budou napojena na dětské nemocnice.
A tak zatímco okolní státy hledají prostředky , jak účinnou a bezpečnou léčbu zprostředkovat právě dětským pacientům, Česká republika, která se může pyšnit nejmodernějším centrem v Evropě, ji svým občanům umožňuje jen výjimečně. Právem tak veřejnost nabývá dojmu, že protonová terapie je určena jen vyvoleným a množí se názory, že těmi jsou buď lidé bohatí, kteří si mohou léčbu uhradit sami nebo ti, kdo mají potřebné kontakty.
Přitom hlavně u dětí, které jsou zvláště citlivé k pozdním nežádoucím účinkům běžné léčby ozařováním – klasické nebo konvenční radioterapie, jsou nádorová onemocnění běžnou a mezinárodně uznávanou indikací pro ozařování protonové.
Příkladem pacienta, který měl štěstí na osvíceného lékaře byla i pětiletá Kačenka z Vrchlabí. Tu do pražského protonového centra poslal její ošetřující onkolog z nemocnice v Hradci Králové , kde musela podstoupit operaci. Kačenka měla stejnou diagnózu jako Ashya King – nádor typu meduloblastom je druhá nejčastější diagnóza u dětských pacientů.
Otec dívky vzpomíná na moment, kdy „první podezření na nádor vyslovila naše obvodní lékařka. Kačka měla ranní nevolnosti a začala mít potíže s chůzí“ – tedy příznaky, které provázejí téměř všechna mozková onemocnění u dětí. Vyšetření skutečně potvrdila nádor. Brzy po operaci pak Kačenka nastoupila šetrné ozařování protonovým paprskem, které pomáhá šetřit všechny citlivé orgány v blízkosti nádoru. Stejně jako v případě Ashyi se muselo zabránit možnému šíření nádoru mozkomíšním mokem a fyzici proto v prvním kroku připravili ozařování zadní části hlavy i celé páteře. V druhé polovině se už cílilo pouze na oblast hlavy.
„Protonovou léčbu snášela dobře. Hodně to ovlivnil i skvělý přístup všech v Protonovém centru. Opravdu jsem nevěřil, jak super přístup k dětem a rodičům tady najdeme. Přínos léčby posoudit zatím nemohu, ale všichni v něj pevně věříme.“
Zhruba ve stejnou dobu ukončila léčbu i malá Terezka, její maminka se pozastavuje nad rozhodnutím VZP upřednostňovat mnichovské protonové centrum: „Vůbec si neumím představit jezdit s dcerou na léčbu do Mnichova, jak uvedla média, i transport z FN Motol byl pro dceru náročný, děkuji, že v naší zemi máme protonové centrum a mohu ho jen doporučit dalším rodinám.“
Terezka i Kačenka jsou příkladem těch pacientů, kdo měli štěstí jak na lékaře, tak na rozhodnutí pojišťovny, ale pro řadu dalších pacientů, protonová léčba v České republice bohužel stále není samozřejmostí, a to i přes výsledky mezinárodních studií potvrzující jak její léčebné benefity , tak ekonomický přínos.
Jakub Novák
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
