Ondřej Konrád: O šátky jde spíš až v druhé řadě

03.10.2014 8:49

Koncem srpna vyvolal spor mezi Ochránkyní veřejných práv a vedením jedné střední zdravotnické školy v Praze ohledně zákazu nošení muslimských šátků, kvůli němuž údajně dvě dívky školu opustily, poměrně širokou debatu.

Ondřej Konrád: O šátky jde spíš až v druhé řadě
Foto: Archiv
Popisek: Modlící se muslimové v mešitě

Obě strany v ní byly chápány i kritizovány, i když většina diskutujících neměla a zřejmě doposud nemá zcela jasno, jak to s oněmi dívkami skutečně bylo. Hovořilo se také spíše na obecné úrovni o právu na náboženské symboly, svobodě, toleranci i jejich hranicích. Závěry z toho žádné neplynuly, dalo se ale tušit, že citlivá otázka se dříve či později opět vynoří. A už se tak stalo, i když zatím v teoretické rovině.

Jiná pražská „zdravotka“ totiž vznesla dotaz – vlastně preventivní - k nemocnici v Motole, zda mohou budoucí sestřičky na praxi chodit v šátcích – takové jsou v nuselské škole tři. Ředitelství nemocnice odpovědělo korektně – respektuje šátek jako projev vyznání, nicméně praktikantky musí z hygienických i bezpečnostních důvodů užívat jednotný oděv.

Těžko to chápat jako diskriminaci, vnitřní regule nemocnice platí pro všechny, a nuselská škola neuvažuje o zákazu hidžábů na své půdě. Na rozdíl od prvé školy, která šátky zapověděla ve školním řádu. Což zase nevylučuje ministerstvo školství, podle něhož jde o kompetenci jednotlivých škol a jejich rad. A ministr Chládek prý ani nechystá v této věci žádný legislativní návrh. Zřejmě by také u zákonodárců podle všeho narazil. Pokud Česká republika přijímá cizince různého vyznání, jejich symboly je třeba respektovat. 

Zajímavé je, že v anketách na zdravotnických školách se řada studentů vyjadřovala vůči šátkům vstřícně, nemají s takovými spolužačkami problém, což je příjemná zpráva o toleranci mladé generace. I když jiní zase argumentují stejnými pravidly pro všechny. A pedagogové se asi obávají situací, kdy si nebudou vědět s muslimskými dívkami rady. Škola by je asi těžko mohla kvůli vyznání například osvobodit od tělocviku, nebo chemických praktik se zapálenými hořáky. Jakkoli to zní trochu komicky a jistě lze zabezpečit, aby dívkám šátky nevzplanuly, stejně jako ostatním nechytají vlasy. 

V celé debatě je ovšem cítit podtón určité nedůvěry k muslimům, s nimiž jsou u nás jednak minimální zkušenosti, a zároveň máme tendence pohlížet na ně tak trochu optikou kolektivní viny. Jenomže chovají-li se někteří muslimové krvelačně jako příslušníci Al-Káidy a Islámského státu, nemůže to platit ani zdaleka o všech vyznavačích Alláhova učení. Vždyť mnozí z nich extrémní muslimy nejen odsuzují, ale přímo proti nim bojují.

Jak ovšem poznamenává v Lidových novinách komentátor Zbyněk Petráček: „Kdybychom ženy v šátcích vídali na demonstracích proti agresivnímu islamismu a džihádismu, naučili bychom se je vnímat normálněji.“ A to je nesporné.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

12:16 Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

Jsme svědky brutální války, kterou vede agresivní Putinovo Rusko proti Ukrajině. Tuto agresi odsoudi…