_635388700344356294.jpg&id=23490)
Ve volbách se střetly dva bloky – červený (středolevý) s modrým (středopravým). V souladu s předvolebními průzkumy zvítězila Sociálně demokratická strana, která získala 26,3 % hlasů a 47 mandátů. Levici oslabil především propad dosavadních koaličních partnerů sociální demokracie, kteří ztratili 18 křesel. Sociální liberálové se ziskem 4,6 % (8 mandátů) a Socialistická lidová strana (4,2 % a 7 mandátů) se staly marginálními uskupeními. Relativně největší úspěch zaznamenala Rudo-zelená aliance (7,8 % a 14 poslanců) a také nová ekologická strana Alternativa (4,8 % a 9 křesel), vzniklá v roce 2013 secesí od sociálních liberálů, které tím výrazně oslabila. Levicový blok v čele s dosavadní premiérkou Thorning-Schmidtovou tak v souhrnu disponuje 85 hlasy ve 179členném Folketingu.
Překvapením voleb se stalo druhé místo, které obsadila národovecká a euroskeptická Lidová strana se ziskem 21,1 % hlasů a 37 poslanců. Lidovci si polepšili o 15 křesel i v důsledku strachu Dánů z přílivu imigrantů do Evropy, čehož obratně využili v kampani. Třetí skončila dosud nejsilnější opoziční formace – liberální strana Venstre (19,5 % a 34 mandátů), kterou komentátoři považují za vítěze voleb, ačkoliv ztratila nejvíce křesel (13), ale paradoxně to bude právě její předseda Lars Rasmussen, který zahájí jednání o nové vládě. V té by vůbec poprvé mohli zasednout i krajně pravicoví lidovci.
Ačkoliv vůdcem modrého bloku je šéf liberálů Lars Rasmussen, v jeho rámci se nejsilnější formací stala Lidová strana v čele s Kristianem Dahlem. Do tohoto předvolebního spojenectví vstoupila i Liberální aliance (7,5 % a 13 mandátů) a Konzervativní lidová strana (3,4 % a 6 křesel). Pravice tak disponuje 90 zákonodárci, což je těsná většina jednoho hlasu. Sestavování vládní koalice může trvat několik týdnů, protože Lidová strana bude klást řadu podmínek, aby kabinet podpořila, nestane-li se přímo jeho součástí. Obě velké pravicové strany mají řadu programových průsečíků, avšak rozcházejí se v otázce rozpočtových výdajů – zatímco liberálové chtějí škrtat a šetřit, lidovci tuto politiku odmítají. Dalším sporným bodem je přístup k evropské integraci – tradičně proevropští liberálové sledují probruselskou linii, zatímco lidovci usilují o vypsání referenda o setrvání Dánska v EU.
Více o profilech stran a předvolebních průzkumech zde.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
