Jak se takový Bruselem či jakou jinou zrůdou podplacený kolaborant může podívat do zrcadla?!
Podle Hermana existoval jasný rozdíl při vyrovnávání se s početnými německými menšinami v zemích, které se po druhé světové válce staly součástí svobodné části Evropy, jako jsou Belgie, Holandsko, Itálie či Francie, a státy, které spadly do sovětské sféry vlivu.
Rozdíl je podle Hermana v tom, že v demokratických státech byli stíháni konkrétní zločinci, kteří se dopustili konkrétních trestných činů. „Kdežto země, které se staly součástí sovětského impéria, řešily pod diktátem Moskvy tyto otázky optikou etnickou. Nezkoumala se tedy vina či nevina, nezkoumalo se, jestli se ti lidé třeba Hitlerovi za války postavili, ale bylo to na základě etnických čistek,“ uvedl Herman.
Ano, samozřejmě, že existoval “jasný rozdíl při vyrovnávání se s početnými německými menšinami v jiných zemích”. Oni se taky fašisti jinak chovali k Belgičanům, Holanďanům, Italům či Francouzům, než k nám, občanům Československa, Polákům, natožpak k Rusům!
V “demokratických” státech tyto zločince “demokrat” Churchill znovu ozbrojil a chtěl s nimi táhnout zpět na východ (oparace Unthinkable). Naštěstí mu to generálové rozmluvili a tak “jen” ze zbytků “hrdého” Wehrmachtu postavili Bundeswehr.
Herman také kritizoval Benešovy dekrety, konkrétně zákon 115 z roku 1946 – tzv. amnestijní zákon. Ten podle Hermana v podstatě amnestuje zločiny, které by normálně byly trestnými činy, a to až do 28. října 1945, tedy ještě půl roku po konci druhé světové války. „A amnestuje je jen proto, že byly spáchány na občanech německého nebo maďarského původu. To v praxi znamená, že když těhotné dívce jeden z revolučních gardistů rozpáral břicho a na jejím krku oběsil miminko, které v břiše nosila, tak se mu nic nestalo, byla-li to Němka nebo Maďarka, což se skutečně dělo. To je něco otřesného a nedá se to žádným způsobem ospravedlnit. Dá se to, zdůrazňuji, částečně pochopit v kontextu doby, kdy zločiny páchané nacisty byly strašlivé, ale přesto pro toto neexistuje pardon. Takové věci se děly,“ prohlásil Herman.
Samozřejmě, že se tu jedná především o snahu co možná nejvíce zdiskreditovat památku pana presidenta Beneše, aby veřejné mínění nakonec “jeho” dekrety nacpalo skopčákům do zadnic, a pokud možno ještě s pokornou omluvou za křivdy spáchané při odsunech! Je při nejmenším k zamyšlení se nad tím, proč Herman zase jmenuje “revolučního gardistu” a ne třeba Banderovce (dvacetiletí dnes díky propagandě netuší kdo to byli Banderovci), či jiného zločince, a nenamáhá se ani dokládat za jakých okolností se něco takového (samozřejmě odsouzeníhodného) stalo a zda vůbec stalo. Idioti byli na obou stranách a tato amnestie “odpustila” všem, ministře Hermane! Proč Herman nikde nemluví o velkomeziříčském masakru? Proč nerozebere důvody fašistů k tomu, vypálit Lidice? Zde uvádím jen příklady zvěrstev páchaných “bratry” a “milými krajany” ministra Hermana, o kterých se dnes nesmí mluvit.
.
Převzato z fejsbuku VZDORu-strany práce (ZDE)
Rozbesnení fašisti neušetrili ani 14-mesačného bračeka Filipka. Zabili ho v náručí jeho osemročnej sestry. Z celej osemčlennej rodiny zostal 13-ročný František Debnár jediný, čo prežil krvavý masaker 21. januára 1945 v Ostrom Grúni. Nacisti tu spolu so svojimi slovenskými prisluhovačmi zavraždili 64 bezbranných ľudí a dedinu vypálili.
Podhorská dedinka v Kľakovskej doline, obklopená pohorím Vtáčnik, sa prebúdzala do zimného rána. Nikto nečakal, že sa zasnežená biela nedeľa zmení na deň, ktorý v úplnej nahote odhalí, kam až môže dospieť fašizmus v najkrutejšom besnení… (článek ZDE)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
